Francouzské chrámy patří státu – AD: Anneke Hudalla

Respekt 13 / 2007 (26.3.–1.4.), strana 23 (Dopisy), Praha

 (Poznámka k článku „Hry na pískovišti“ od Anneke Hudalla – z Respektu 12 (19.-25.3. 2007), str. 2)

 

 Má poznámka se vztahuje k článku Hry na pískovišti v minulém Respektu. Mnoho z evropských chrámů patří církvím, avšak všechny kostely ve Francii postavené do roku 1905, včetně Notre Dame, patří státu. A to na základě demokratického rozhodnutí tehdejšího parlamentu. U nás se římskokatolická církev naopak dopracovala k velké části majetku, včetně většiny starých kostelů, po r. 1620. Byla odměněna za výrazný podíl jejích určujících složek na hluboce nedemokratickém podmanění Českých zemí Vídní po r. 1620 a na následných historických událostech, které i známý historik Petr Hora – Hořejš nazývá sociální a duchovní genocidou.

 

KUTNA_HORA_(js)_11

Před Bílou Horou patřila většina chrámů a kostelů u nás nekatolickým církvím či společenstvím.

Utrakvistická byla tak i katedrála sv. Barbory v Kutné Hoře

 

Francouzští zákonodárci již před 102 lety dokázali prosadit zákon o svobodě svědomí, a ne vyznání. Za účelem jeho praktického naplnění zabavili církvím nejen dosavadní majetek (kostely a některé další budovy jim přitom ponechali k užívání), ale zároveň zastavili i jejich finanční podporu ze strany státu. Zejména onu dominantní katolickou církev tak přivedli k chudobě a k dobrovolným sbírkám mezi vlastními členy – tedy k ideálům, které ostatně evangelia a Skutky apoštolů hlásají. V dnešní době ale naopak sledujeme ve zprávách spíše příklady toho, co náboženští vůdci leckdy dokážou, vycházejí-li jim na rozdíl od Francie politikové vstříc.

 

oge-1902-d

 

Le_Rire_-_Séparation_de_l'Eglise_et_de_l'Etat

 

135_C

 

Zdeněk Zacpal, Praha

 

 

 

 

Poznámky:

 

všechny kostely ve Francii, postavené do roku 1905, včetně Notre Dame, patří státu – informace obecně známá, i na webu, dále:

Francouzští zákonodárci již před 102 lety dokázali prosadit zákon o svobodě svědomí a ne vyznání. Za účelem jeho praktického naplnění zabavili církvím nejen dosavadní majetek (kostely a některé další budovy jim přitom ponechali k užívání), ale zároveň zastavili i jejich finanční podporu ze strany státu.

La laïcité de l´état:

Titre Ier. – Principes

Article premier. La république assure la liberté de conscience. Elle garantit le libre exercice des cultes sous les seules restrictions édictées ci-après dans l´interêt de l´ordre public.

Art. 2. La république ne reconnaît, ne salarie ni ne subventionne aucun culte. En conséquence, à partir du Ier janvier qui suivra la promulgation de la présente loi, seront supprimées du budget de l´État, des départements et des communes, toutes dépenses relatives à l´exercice des cultes. …

 

Titre III. – Des édifices des cultes

Art. 12. Les édifices qui ont été mis à la disposition de la nation et qui, en vertu de la loi du 18 germinal an X, servent à l´exercice public des cultes ou au logement de leurs ministres (cathédrales, églises, chapelles, temples, synagogues, archevêchés, évêchés,

presbytères, séminaires), ainsi que leurs dépendances immobilières et les objets mobiliers qui les garnissaient au moment où lesdits édifices ont été remis aux cultes, sont et demeurent propriétés de l´État, des départements et des communes…

Art. 13. Les édifices servant à l´exercice public des culte, ainsi que les objets mobiliers  les garnissant, seront laissés gratuitement à la disposition des établissements publics du culte, …

Journal officiel (11 décembre 1905), citováno z : Politics and Society in Contemporary France (1789-1971), A Documentary History. Eric Cahm, George G. Harrap & Co. Ltd, London, 1972, ISBN 0 245 50328 5

 

U nás se římskokatolická církev naopak dopracovala k velké části nyní požadovaného majetku, včetně většiny starých kostelů, za odměnu.

Na konci XVI.století zůstávalo v Čechách jen po 200 farách katolických a starokališnických, naprostá většina – 1200 far se hlásila k novokališníkům. Zcela samostatně stály sbory Jednoty bratrské. Jan Fiala – Hrozné doby protireformace, Eman, Heršpice u Slavkova, 1997, str.38

Katolický pohled se statistikami pražských kostelů před r. 1620 (asi 70% kališnických, 2 Jednoty bratrské a asi 25% katolických):

Posvátná místa král.hl. města Prahy, Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království českého, sv.I-II, sepsal František Ebert, 1883-1884, v Praze, Nákladem Dědictví sv.Jana Nepomuckého

 

podmanění Českých zemí Vídní a Římem po r. 1620 a na následných historických událostech, které i známý historik Petr Hora – Hořejš nazývá sociální a duchovní genocidou – viz Petr Hora–Hořejš – Toulky českou minulostí 3, Baronet, Praha,1997, str. 201, cituji:

Co se dostavilo po Bílé hoře, vzalo na sebe sice náboženský, tedy ideologický háv, ve skutečnosti však šlo o sociální a duchovní genocidu, která postihla všechny složky národa.

 

přivedli k chudobě a k dobrovolným sbírkám mezi vlastními členy – tedy k ideálům, kterou ostatně Evangelia a Skutky apoštolů hlásají – Mj. Matouš, 5,1-7,29, Skutky apoštolů, 2,37-47