Některá fakta se popřít nedají – AD: Michal Lutovský

AD: M. Lutovský – Holá historická fakta, LN 24.5.2012, str. 11, Názory – Dopisy redakci

Lidové noviny 25.5. 2012, str. 11, Názory – Dopisy redakci

 

Pan Lutovský má pravdu potud, že výběr i výklad historických faktů je dán do značné míry subjektivně. Ale jen některých a ne stoprocentně. Na některé pevně stanovené otázky však nelze odpovídat obojetně a podstatná fakta popřít. Jsou potvrzovány nezávisle z více stran.

Usmrcování slušných lidí s jiným světonázorem během většiny doby existence římskokatolické církve není jen historickým faktem, ale ve svých vlastních spisech je doporučují i její vůdčí činitelé. Naopak fakt, že se u nás se mezi husitskými válkami a Bílou Horou přes některé incidenty lidé nebáli projevit jiný názor a nežili kvůli jinému přesvědčení v neustálém strachu o život, jak bylo běžné v Evropě, dosvědčili i cizinci. Dokonce i katolík Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic v roce 1489 napsal, že „velká jest v tomto národě svoboda pro pověry (sekty), aniž jest komu pokládáno za zlé, aby následoval náboženství, jaké chce.

Pokud neodsoudíme tak výraznou pobělohorskou habsburskou totalitu, můžeme dle stejného klíče odvolat i zákony o restitucích a protiprávnosti komunistického režimu. Opravdu si to zastánci tzv. mariánského sloupu přejí?

V novinách se často píše o potřebě zbourání potupného prasečáku v Letech. Potomkům Habsburky popravených nebo pronásledovaných, kteří stále žijí mezi námi, naopak vesměs postačí, když se u nás nebudou potupné habsburské monumenty stavět.

 

Zdeněk Zacpal, překladatel  


leopoldI

Leopold I. (1657-1705), typický habsburský císař doby temna

 

M. Lutovský – Holá historická fakta?  AD LN 24.5.2012 – Miloslav Bednář – Nebát se svobody

 

Diskuse o mariánském sloupu se postupně přelévá do dalších dimenzí a obnova či neobnova krásné barokní památky se stává zástupným problémem ve snahách o alternativní výklady českých dějin. Naposledy nás Miloslav Bednář obšťastnil výčtem „holých historických faktů“, v nichž se to hemžilo potlačením náboženských svobod, nešťastnými exulanty apod. Stejná historická fakta by ovšem šla shrnout i s opačným znaménkem a Bílou horu označit jako potlačení povstání proti právoplatnému dědičnému králi a Obnovené zřízení zemské jako jediné možné vyřešení situace v pobělohorských Čechách. Ani jedno z vysvětlení není jistě Bednářovými slovy „mravně neutrální“, které je však mravnější? Ona totiž holá historická fakta neexistují, historie není někde sama o sobě – je v našich hlavách a její výklad je ovlivňován námi samými, naším přístupem ke světu. I prostý výčet událostí ze školní učebnice je ovlivněn subjektivním výběrem, natož pak dějinné příběhy natolik obalené „národními“ mýty, jako je Bílá hora, Lipany či ona se slzou v oku tradovaná 300letá poroba pod habsburskou knutou.