Baroko bylo jinde svobodnější – AD: David Lancz 4

Lidové noviny, středa 17. srpna 2022, str. 9: Názory / Polemika

AD: David Lancz – Ach, ta překrásná doba temna …, LN 13. 8. 2022, str. 14: Orientace / Studovna

Temno-ilustrace

Tvrzení Davida Lancze, že „vnucování jediného státem povoleného náboženství nebylo zdaleka českou, respektive rakouskou pobělohorskou specialitou, ale v 16. až 18. století se dělo všude v Evropě“ (Ach, ta překrásná doba temna…, LN 13. 8.), není pravdivé. Jistá svoboda pro jiné než oficiální křesťanské církve existovala již v oné době v Polsku, Uhrách, Nizozemí, Anglii, některých německých městech. U nás, a to poprvé v Evropě díky Kutnohorskému smíru (1485), byly dokonce oficiálně zrovnoprávněny dvě hlavní konfese (utrakvistická a katolická) a jednotlivci se těšili svobodě volby. Pozdější, ještě liberálnější Rudolfův majestát (1609), jehož vydání si vynutili čeští stavové v čele s příslušníkem Jednoty bratrské Václavem Budovcem z Budova, je jedním z nejdůležitějších světových dokumentů, směřujících k otevřené společnosti. Češi tak nemuseli čekat až na dobu „osvícenství“.

Lanczovo tvrzení, že by vítězství Fridricha Falckého „mělo pro český národ daleko horší dopad“, je čirou spekulací. Naopak tvrdým faktem je, že v jiných převážně či výlučně protestantských zemích, které si uchovaly státní suverenitu (Anglie, Skotsko, Dánsko, Švédsko, Nizozemí) a kde nedošlo k likvidaci tamních elit rekatolizací, konfiskacemi a zruinováním měny, se v období baroka stavěly nejen autorem vyzdvihované paláce se sochami a obrazy pro nejbohatší, ale především mohli tamní lidé rozvíjet svobodnou diskusi a vědu více než dříve. I v populačně slabších zemích, Dánsku a Švédsku, tak mohly vyrůst, na rozdíl od českých zemí, světoborné osobnosti vědy, myšlení a kultury: biolog Linné, fyzikové Rømer, Celsius, Ørsted, dramatik Holberg, vizionář Swedenborg… O soustavném vyhledávání a ničení knih i originálního českého protestantského umění jezuity by se mohl Lancz dočíst i v knize Umění české reformace (Academia, 2011).

Adolf_Kašpar_ilustrace_Temno

Není vhodné opomíjet podstatná historická fakta. Při zkoumání je též třeba uplatnit případné měřítko, aby se skutečnost nevyjímala rozmazaně a nemohla tak být svévolně interpretována.

 

Zdeněk Zacpal, nordista

_________________

Autor studoval mj. severskou historii u profesora Hrocha (Prof. PhDr. Miroslav Hroch, DrSc., dr. h. c.)

Jiný názor na baroko než pan Lancz měl největší český kritik František Xaver Šalda (1867-1937). Ve své stati Moderní literatura česká (1909) píše o baroku toto: „V osmnáctém věku ovšem již renesance do české literatury nevnikla: nebylo již tehdy české literatury. Válkou třicetiletou byly Čechy obráceny v ledovou poušť, a co zde živořilo, byla jen chudá zakrslá kleč nejnižšího a nejbědnějšího katolicismu jezuitského.“