Jehličnany borovicovité

Cedr libanonský

JEHLIČNANY – ČELEĎ BOROVICOVITÉ – Pinaceae 
Říše: ROSTLINY
(jiné říše:   Viry
Eubaktérie Podkmen
Archebaktérie SEMENNÉ ROSTLINY
Houby  (jiný p.: Bezsemenné rostliny, na 11 038 druhů:
Živočichové)   psilophyta-whisk ferns (13)
  plavuně (1 000)
Podříše   přesličky (25)
VYŠŠÍ ROSTLINY   kapradiny (10 000)
(Jiná p.: Nižší rostliny-řasy:
   na 12 500 druhů: Třída
   zelené (7 000), červené NAHOSEMENNÉ R.
   (4 000), hnědé (1 500) (jiná třída: Krytosemenné rostliny,na 240 000 druhů:
  dvouděložné (200 000)
Kmen   jednoděložné (40 000)
CÉVNATÉ ROSTLINY
(jiný kmen: Necévnaté rost- Podtřída (?)
   liny – mechorosty: JEHLIČNANY(550 druhů)
   na 22 300 druhů: (jiné: Cykasy (220 dr.), Jinany (1 druh), Chvojníkovci (71 druhů)
játrovky (8 000), hlevíky
  (300) a mechy (14 000) Jiné čeledi jehličnanů kromě borovicovitých:
nohoplodovité, cypřišovité, blahočetovité, pajehličníkovité, hlavotisovité, tisovité
NÁZORY PŘEDNÍCH BIOLOGŮ NA KLASIFIKACI SE VÝRAZNĚ LIŠÍ!
Borovicovité se vyskytují v severní hemisféře, jen 1 druh borovice zasahu-
   je na Sumatře (Indonésie) 1 stupeň pod rovník
ROD DRUH
Jedle (Abies) Jedle bělokorá 40m – Abies Alba, mezi Pyrenejemi, Karpaty a Kalábrií 300-1950m
Jedle řecká 30m – Abies cephalonica, jv Evropa, hl. Řecko
Abies nebrodensis 15m, s Sicílie, hory Nebrodi, pár lokalit 1400-2000m 
Jedle španělská 25m – Abies pinsapo, j cíp Španěl., pár lokalit 1000-1800m
   subsp. A. pinsapo: Abies tazaotana nebo marocana, hory u Tangeru
Jedle numidská 25m vz. – Abies numidica, Alžír., z Tunis., hory 1300-2000m
Jedle krále Borise – Abies borisii regis, Bulharsko, Řecko, vzácná
Jedle kavkazská 50m – Abies nordmanniana, z Gruzie, sv.Turec., 900-2000m
Abies cilicica 35m, Turec.-Antitaurus, s Sýrie, Libanon 1000-2100m
Abies pindrow 60m, Himaláje Afgh.-Nepál, 2000-3000m
Abies spectabilis 60m, od Afgh. po Bhútán, Himaláje, hory 2500-4000m
Jedle Forresterova 20m – Abies forrestii, z Čína, jv Tibet
Abies delavayi 40m – hory z Číny a okolí 2400-4000m
Abies chensiensis, Čína, jv Himaláje 2100-3500m
Abies recurvata, Čína, hory kolem Sichuanu, 2300-3600m
Abies squamata 40m, hory kolem z Sichuanu 3500-4000m
Abies fabri 40m, Čína, Sichuan, 2000-3600m
Abies fanjingshanensis, Čína, sz Hubei, Guizhou, Hunan, 2100-2300m
Abies fargesii 65m, j Čina, hory 2000-4000m
Abies chengii, j Čína – Yunnan
Abies ferreana, Yunnan, Tibet, vysoké hory kolem 4000m
Abies yuanbaoshanensis, Čína – s Guangxi, hora Yuanbaoshan 1700-2050m
Abies zhiyuanensis, Čína, hory Guangxi 2000-2100m
Abies holophylla 40m – v Rusko, Korea, sv Čína do 1500m
Abies sachalinensis 15m, v Rusko – Sachalin, Kurily, Kamčatka
Abies sibirica 30m, Rusko od Volhy do Číny, do 2400m
Jedle korejská 15m – Abies koreana, j Korea, hory
Jedle nikkoská 30m – Abies homolepsis, Japonsko., horské lesy 700-2000m
Jedle Veitchova 25m – Abies Veitchii, Honšú, stzel.horské lesy, 1600-1900m
Abies firma 50m, hory j Japonska do 1900m
Abies mariesii 25m, Jap.- Honšú, Mt.Hakkoda 750-2900m
Abies kawakamii 35m, Taiwan, hory 2900-3950m
Abies bifolia 30m, z Kanady a USA, hory 600-3700m
Abies lowiana 60m, USA Cal-Nevada, 900-2300m
J. kalifornská 35m – A. bracteata, USA-Cal, pobř.pruh Los Padres Ntl.For. 600-914m 
Jedle stejnobarvá 40m – Abies concolor, jz a z USA, sz Mexiko, 1700-3400m
Jedle obrovská 50-90m – Abies grandis,  z Kanada, sz USA -svahy níz.hor 0-1300m
J. plstnatoplodá 30m – A. lasiocarpa, z Sev.Am.-od moře do 2300m, nevelké skupiny
Jedle nádherná 57m – Abies magnifica, USA-Cal,Or.-suché svahy 1400-2700m
Jedle stříbrná 80m – Abies procera, sz USA-záp.hor.svahy 60-2700m
Abies balsamea, Kanada, v USA až po West Virginia, hl. zdroj buničiny, 0-1700m
Abies amabilis 46m, z pobřeží, hory – USA, Kanada, do 2300m
Abies fraseri 26,5m, j Apalačské hory, vlhké lok., ostrůvkovitě 1372-2037m
Abies vejarii, Mexiko, hory 2800-3300m
Abies hickeli 30m, j Mexiko, hory 1650-3000m
Abies durangensis 40m, Mexiko, Durango a Chihuahua, hory 1600-2933m
Abies guatemalensis 35m, jv Mexiko, z Guatemala 1800-4083m
Abies religiosa, Mexiko po z Guatemalu
Cedr (Cedrus) Cedr atlaský 40m – Cedrus atlantica, Alžírsko, Maroko – Atlas, Riff, 1000-2000m
Cedr krátkolistý 20m – Cedrus brevifolia, Kypr – hory, asi 600 ha
Cedr libanonský 40m – Cedrus libani, Libanon, jz Turecko, 1300-2100m
Cedr himalájský 50m – Cedrus deodara, z Himaláje – Indie, Pákistán, 1100-3000m
Modřín (Larix)  Modřín opadavý 40m – Larix decidua, Evr – Alpy, ČR, SR, méně Karpaty, 600-1900m
Larix cajanderi, Sibiř
Larix sibirica 30m, spíš z Sibiř až po Skandinávii
Larix gmelinii 30m, sv Asie, v Sibiř, Kurily
Modřín japonský 30m – Larix kaempferi, stř.Honšú – hory
Larix mastersiana, z Sichuan
Larix himalaica, území Jilong, Dingri v Tibetu
Larix potaninii 21m, chladné lokality z Číny (užitkové dřevo)
Larix griffithiana, Himaláje od v Nepálu na v 2800-3700m
Modřín americký 20m – Larix laricina, Kanada až na s, sv.USA
Modřín západoamer. 50m – Larix occidentalis, z Sev.Am. – hory
Larix lyallii 29m, centr.vysokohor.oblasti USA a Kanady 1800-2400m 
Smrk (Picea)  Smrk ztepilý 50m – Picea abies, (hor.), vlhké lesy, od s Ruska po Pyren.,Dinar.h.
Smrk omorika 50m – P. omorika, BH-Srbsko-Tara, pár lok.1000 jedinců, 400-1700m
Smrk východní 50m – Picea orientalis, z Kavkaz, sv.Turecko
Picea obovata 60m, Rusko: Ural – Kamčatka
Picea schrenkiana, stř.Asie, hory Tian Shan, Pamír – Xinjiang, Kazach., Kyrgyzstán
Picea brachytyla 50m, mezi Č. (Sichuan) a v Indií (Assam), vlh.hory 1300-3800m
Smrk Li-ťianský 30m – P. likiangensis, Čína – z Sichuan, sz Yunnan, jvTibet – hory
      var. Purpurea
Picea crassifolia, z Čína – Gansu, Qinghai, vn.Mongolsko
Picea asperata, střz Čína
Smrk indický 40m – Picea smithiana, z Himaláje Afgh.-Nepál – vysokoh.stzel.lesy
Picea spinulosa, Sikkim, Bhútán, jv Tibet 2400-3600m
Picea farreri, 1 údolí Fen-Shui-Ling na hran. Číny: Yunnan – s Barma, možná i jinde
Picea wilsonii – Čína, kolem Shanxi
Picea neoveitchii, z Čína, více prov., ohrožen
Picea meyeri, sz Čína
Picea retroflexa, z Čína
Picea koraiensis – s Korea, s Čína, Rusko na Ussuri
Smrk ajanský 50m – Picea jezoensis, sv Asie, Jap.-subalpin.lesy
Picea glehnii, Sachalin – s Japonsko
Picea koyamai 18m, Japonsko – Honšú
Picea polita, Japonsko
Picea alconquiniana, Japon., pár lokalit pod 100 km2, Yatsugadake Mts.700-2180m
Picea shirasawae, Japonsko – Honšú
Picea maxomowiczii, Jap.- Honšú, pár svahů Fuji-San, Yatsugatake Mts., ohrožen
Picea morrisonicola 50m, Taiwan 2500-3000m
Smrk brewerův 40m – P. breweriana, sCal, jz Or – pár lok. Siskiyou Mts.1000-2300m
Smrk bílý 50m – Picea glauca, od Aljašky po Wyoming a Maine, 5-1900m
Smrk černý 25m – P. mariana, Alj.-Kan.,s a sv USA-hor.sv.,bažiny, 0-1500m
Smrk pichlavý 50m – Picea pungens, z USA – od Idaha po Arizonu, 1800-3000m
Smrk sitka 80m – Picea sitchensis, Kodiak-s Cal do 200km od moře – vlhké pralesy
Picea rubens 40m – jv Kanada, sv USA, 0-2000m
Picea engelmanii 45m, jz Kanada až Arizona, hojný
Picea chihuahuana 35m, jz Chihuahua, z Durango, 25 populací po méně než 350
        dospělých jedincích, ohrožen, 2300-3200m
Borovice (Pinus) Borovice kanárská 40m – Pinus canariensis, z půle Kanár. o-ů, sopky, 400-2200m
Borovice pinie 20m – Pinus pinea, jz pobř. písčiny Iberského pol., dávno v Itálii
Borovice černá 40m – Pinus nigra, Atlas přes j Evr. po Kavkaz-hory, váp., víc variet
Borovice hvězdovitá 35m – Pinus pinaster, s Afrika (tam do 2000m), jz Evr.- písčiny
Borovice lesní 35m Pinus sylvestris od Skotska a Španěl. téměř k Pacif., do 2400m
Borovice horská – kleč 3m, subsp. uncinata 20m, Pinus mugo Turra
   Bor. blatka nebo kosodřevina   z,stř.Evropa-hory, rašeliniště
Borovice limba 40m – Pinus cembra, Rusko: Ural, Sibiř, s.Čína, Altaj
    var.sibirica – vlhko, ale ne až k Pacifiku 
Borovice bělokorá 20m – Pinus heldreichii, Alb.,BH,sŘecko, váp.1000-2500m
    var. leucodermis 30m – i v j Itálii
Borovice rumelská 40m – Pinus peuce, Maked. a okolí, 600-2000m, vzác, i víc kmenů
Borovice halepská 18m – Pinus halepensis – váp.půda – středozemí a z Asie
Pinus brutia 35m, v Řecko, Turec., Kavkaz, Liban, Kypr, Ázer., Irák, Krym (0-1525m)
Pinus pumila 6m, Jap., sv a s Čína, s Mongolsko, Sibiř v od Jeniseje, nad čarou lesa
Borovice hustokvětá 35m – Pinus densiflora, sv Čína, Jap., Korea, do 2300m 
Borovice korejská 35m – Pinus koreaiensis, sv Asie, Jap., Kor., níz.svahy 
Borovice drobnokvětá 25m, Pinus parviflora, Jap., hory, kamen. půda, 1300-1800m 
Pinus amamiana 25m, j cíp Jap., větš. Yakushima N.P.
Pinus luchuensis 35m, Rjúkjú 0-850m
    subsp. Taiwanensis, Taiwan, 750-2500m
Borovice čínská 25m – Pinus tabuliformis, z, stř. a s Čína, hory, dominantní čín.bor. 
Borovice Thunebergova 40m – P.thunbergii, sv Čína, Jap., Kor., dominantní 0-1000m 
Pinus armandii 18m, hory Číny, Taiwanu, Jap. 2300-3000m
Pinus dabeshanensis, v stř. Čína – hory Dabie shan
Pinus fenzeliana, Čína, jz Anhui, hory Dabie shan
Pinus hwangshanensis 25m, v Čína až do hor
Pinus massoniana 18m, jv Čína, Taiwan, Hainan
Pinus morrisonicola 25m, Taiwan 300-2300m, j Čína, j Vietnam 1300-1500m
Pinus yunnanensis, Čína, Yunnan do Sichuanu, 600-3000m
Pinus wangii, j Čína – Yunnan
Pinus squamata 20m, Č., Qiaojia Xian, s Yunnan, 20 stromů, obj.1991kolem 2200m
Pinus dalatensis, j Vietnam, vz.,vlh. hor. lesy Ngoc Linh a Chu Jang Sin nad 1500m
Pinus krempfii 55m, ohr., Vietn. u hor BiDoup, Khanh Hoa, Lam Dong 1500-2000m
Borovice bungeova 24m – Pinus bungeana, s stř. Číny
Pinus densata, Sichuan, sz Yunnan, jv Tibet
Pinus gerardiana 20m, má jedlá semena, Himaláje od Afgh., údolí 2000-3350m, 
Borovice Wallichova – Pinus wallichiana 50m, Himaláje, hor.lesy Afgh.-Barma
Pinus roxburghii 20m =Pinus longifolia, Himaláje
Pinus bhutanica
Pinus kesiya 35m, v Himaláje, Filipíny, Čína, Vietnam
Pinus latteri 45m, z Indie – Hainan 0-900m
Pinus merkusii 50m, stř a j Sumatra hl. u jez.Toba, 800-2000m (Filipíny), nejjiž.bor.
Pinus resinosa 37m, j a jv Kanada, s stř.USA, písčiny 200-800m
Borovice Banksova 27m – Pinus banksiana, Kanada, s USA, 0-800m
Borovice vejmutovka 60m – Pinus strobus, sv USA, jv Kanada do 1500m
    var. Pinus chiapensis – Mexiko, Guatemala – kolem Chiapasu
Pinus rigida 31m – sv USA, 0-1400m
Pinus virginiana 18m, USA – Apalačské hory a kolem, 0-900m
Pinus taeda 46m, USA: New Jersey přes Floridu po Texas, 0-700m
Pinus glabra 30m, jv USA, vnitrozemí 1-150m
Pinus echinata 40m, jv USA, sušší vnitrozem.lesy, 200-610m
Pinus pungens 12m, USA, Apalačské hory, Piedmont, suché písčiny 500-1350m
Pinus elliottii 30m, jv USA, přímořské bažinaté kraje
Pinus clausa 21m, Florida, v cíp Alabamy, 0-60m
Pinus palustris 47m, jv USA, pobřežní pláně, 0-700m, na terpentýn
Pinus serotina 21m, jv USA po Delaware, lesy, močály, savany – sukcesní 0-200m
Borovice pokroucená 10-30m – Pinus contorta, z Sev.Am. Od Alj.- Mex., 0-3900m
Pinus flexilis 15m, jz Kanada, z USA, hory 1000-3700m
Borovice těžká 39m – Pinus ponderosa, z Sev.Am., hory, hojná, les.požáry jí svědčí
    var. Pinus arizonica
   subsp. washoensis 60m, USA, sz Nevada do Cal, 2100-2500m
Pinus albicaulis – 21m, hory USA a Kanady 1300-3700m
Pinus monticola 30m – z USA 1900-3000m, jz Kanada, na s do 1000m
Pinus lambertiana 50m, hodnotné dřevo, j Oregon-Baja Cal.N. 300-3200m
Borovice Jeffreyova 40m – Pinus jeffreyi, z USA po Baja Cal.N., 2000-3100m
Pinus attenuata 24m, USA Oregon-Cal – úpatí a suché svahy
Pinus sabiniana 21m, USA Cal – předhoří 300-900m
Borovice biskupská 25m – Pinus muricata, USA – Cal, níz. pobř. kopce
Borovice Coulterova 25m – Pinus coulteri, USA – Cal, Mex.-Baja Cal. N., 300-2000m
Borovice limbovitá jednolistá 15m – Pinus monophylla, s Mex., z USA
     suché, skalnaté horské svahy a hřebeny
Pinus strobiformis 24m, jz USA, s Mexiko, 1900-3000m
Borovice montereyská 30m – Pinus radiata, USA – 3 původní lokality v Cal 
         suché pobř.svahy do 400m, vysazována na j polok. – NZ, j Afr., Chile, Šp.
   var.binata na Islas Guadalupe a Cedros, 600-1200m
Borovice osinatá 15m – Pinus aristata, USA – Col-Ne, hory 2300-3650m
Pinus balfouriana 22m, USA – Cal, hory 1500-3500m
Pinus cembroides 15m, jz USA, s Mexiko 700-2400m
    subsp. Pinus lagunae – Mex., j špička Baja Cal.S.: 1200-2000m
Pinus monophylla 9m, jz USA, Baja Cal N. 1000-2300m
Pinus edulis 21m, jz USA a kus v Mex., suché hory 1200-2700m
Pinus engelmannii 35m, USA, jv Arizona, jz New Mexico 1500-2500m
Pinus longaeva 16m, Cal, Nev, Utah 1700-3400m, asi nejst.sex.živý org. 5000 let
Pinus discolor 15m, jz USA, sz Mexiko, 1500-2400m
Pinus juarezensis 10m, j Cal – Baja Cal.N.
Pinus muricata 24m, str. a j Cal – Baja Cal. N., pobřežní lesy, 0-300m, vzácná
Pinus torreyana 15m, USA Cal u San Diega a v ostrova Santa Rosa
Pinus remota, Texas Edwards Plateau, sv Mexiko – izolované populace
Pinus leiophylla, Mexiko, jv Arizona, jz N.Mexiko, 1500-2500m
    var. chihuahuana 25m
Pinus patula – stř a jv Mexiko;   var.tecunumanii: Mex: Oaxaca po Nikaraguu
Pinus nelsonii 7m – sv Mexiko, pár lokalit j od Monterrey 1800-2500m, vzácná
Pinus culminicola 5m – 5 kolonií v Mexiku u Monterrey, z od Linares, 3300-3700m
Pinus greggii, Mexiko, hory mezi Monterrey a státem Hidalgo
Pinus pringlei, stř. Mexiko
Pinus douglasiana, stř. Mexiko, zdroj dřeva, 1100-2700m
Pinus orizabensis 10m, Mexiko (v od hl.m.) u Pico de Orizaba 2100-2800m
Pinus maximartinezii 16m, Mex., 1 lok.- j Zacact., 2000 ex.na 400 ha 1900-2200m
Pinus rzedowskii – Mexiko, Michoacán, skály, jen na 30 ha, 2100-2400m, vel.vzác.
Pinus durangensis, Mexiko – Sierra Madre Occidental, kolem Duranga, 1400-3000m
Pinus maximinoi – Mexiko, široce vysazována
Pinus pinceana 6m, sv a stř Mexiko, 1500-2300m, vzácná
Pinus johannis 3m, Mexiko, pár lokalit z a j od Monterrey 1700-2800m
Pinus lawsonii – Mexiko
Pinus jaliscana – Mexiko, Jalisco, málo známý areál asi 3000 km2
Pinus praetermissa, Mexiko, pár lokalit ve státech Jalisco a Nayarit
Pinus lumholtzii – Mexiko
Pinus devoniana
Pinus hartwegii, Mexiko, Guatemala, Salvador
Pinus oocarpa, Mexiko, stř.Am. po sz Nikaraguu
Pinus pseudostrobus, od Mexika do Nikaraguy
Borovice mexická 35m – Pinus ayacahuite, s Guat., Mex., hor.svahy
Borovice Montezumova 35m – Pinus montezumae, Guat., Mex., 2000-3200m, rozš.
Pinus herrerae
Pinus teocote – Mexiko, Guatemala
Borovice karibská – Pinus caribaea 30m, z Antily, od Mexika po Nikaraguu
Pinus cubensis, v Kuba, 100-1200m
Pinus occidentalis, Hispaniola (Haiti a Dominik.rep.), 200-3200m
Pinus tropicalis, z Kuba, pár lokalit v Pinar del Rio a na Isla de la Juventud
Jedlovec (Tsuga) Tsuga dumosa, od Uttarpradéše přes Tibet do s Barmy a Číny-Sichuanu a Yunnanu
Jedlovec čínský 21m – Tsuga chinensis, Taiwan 1700-3500m, j a jz Čína, Vietnam
Tsuga diversifolia, Japonsko, Honšú, Kjúšú, 700-2000m
Tsuga sieboldii, Japonsko – j Honšú, Šikoku, Kjúšú, Jakušima
Jedlovec západoamerický 60m – Tsuga heterophylla, od Aljašky po Oregon, 
           pobř.lesy a pásmo Rocky Mountains 0-1830m, nejlepší jedlovec na dřevo
Tsuga mertensiana, až 40m, pobřeží z Kanady a Aljašky, až po Nevadu, 0-3050m
J. kanadský 30m – T. canadensis, Apal.h. po Minn.a N.Scotia, skal.lesy 600-1800m
J. karolinský 30m – T. caroliniana, části jihu Apalač.hor, skal.vlhké lesy 700-1200m
Douglaska (Pseudotsuga) Douglaska tisolistá 90m – Pseudotsuga menziesii, z USA a Kanady, s Mexika, 
     lesy na vlhkých horských svazích 19° – 55° s.š., vysaz. Na dřevo i jinde – NZ
Psudotsuga macrocarpa 44m, USA, Cal 200-2400m až po Kern County
Pseudotsuga lindleyana 30m, Mexiko, pokud možno vlhké hory do 3000m
Pseudotsuga japonica 30m, jv Jap., vz. endemit v pár lokal.prov.Tosa, Ku, Yamato
Pseudotsuga sinensis 30m, Taiwan 800-2500m, Čína do 3300m
Patsuga (Nothotsuga) Patsuga dlouholistová – Nothotsuga longibracteata, stř. a j Čína, pár prov., vzácná
Pamodřín (Pseudolarix)  Pamodřín Kaemperův 40m – Pseudolarix amabilis, v Čína, hor. lesy z od Šanghaje
Cathaya  Cathaya argyrophylla, stř.velký strom, vnitrozem. hory j Číny 1400-1800m
Keteleeria  Keteleeria fortunei 24m, stř a j Čína, Vietnam
Keteleeria davidiana 40m, j a jz Čína, Taiwan, Vietnam
Keteleeria evelyniana, Laos, Vietnam, Čína – Sichuan, Yunnan, Hainan