DOI: https://doi.org/10.31577/filozofia.2022.77.8.5

KIERKEGAARDŮV POLITICKÝ VÝZNAM

ZDENĚK ZACPAL, Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Praha, ČR

ZACPAL, D.: The Meaning of Kierkegaard for Politics

FILOZOFIA, 77, 2022, No 8, pp. XXX – XXX

The paper explores Kierkegaardʼs involvement in politics. The Danish thinker offers a very peculiar and sophisticated path to Christianity for individuals. In contrast to his conception of absolute ethical and religious, especially Christian strivings of an individual, politics should remain a limited domain of finite problems and practical solutions. Kierkegaard finally suggested radical institutional changes against mesalliance of the state and the church that should have opened the way for a free choice of Christian faith as a commitment. Overall spectrum of Kierkegaardʼs suggestions and virtues does not shape a coherent policy agenda, nevertheless the author offers still beneficial incentives to politicians and politics. Kierkegaard’s original thinking, his artistic, intellectual, and spiritual legacy despite its shortcomings radiates a powerful appeal and shows rather an indirect political impact.

Keywords: Subjective thinker – Leap – Relativity of scholarship and politics – Absoluteness of the ethical and the religious – The life of love – Free choice of faith  – Incompatibility of Christianity with worldly powers – Virtues applicable to politics  – New intellectual and spiritual horizons

O tom, zda lze řadit Dána Sørena Aabyeho Kierkegaarda (1813 – 1855) mezi politické myslitele, panuje mezi badateli značná neshoda. Zejména ve čtvrtém čísle 71. ročníku časopisu Filozofia (2016) proběhla k dotyčnému problému diskuse.

Kierkegaard se nepokoušel soustavným způsobem vytvořit vlastní politickou filosofii. Od mládí býval okouzlen Sókratem a trvale se kriticky vymezoval vůči Hegelovi a dánským hegeliánům. Tvůrčím způsobem zpracoval podněty i některých dalších západních myslitelů. Spisům či textům, zabývajícím se prvoplánově politikou, se ale téměř stoprocentně vyhýbal.

Kierkegaardova argumentace se odvíjí od vlastního úsilí o duchovní povznesení jednotlivce. Autor se až téměř v posledku střetává s politickými realitami a jen v nečetných pasážích některé politické systémy, ideje a přístupy hodnotí. Zde budu hájit tezi, že Kierkegaard relevantním politickým myslitelem je. V tomto příspěvku 1) proberu východiska jeho myšlení a pokusím se je situovat v kontextu Hegelova myšlení; 2) zmíním srážky jeho ideálů s tendencemi a politickou realitou doby; 3) uvedu jeho politická stanoviska a návrh na změnu statusu církve; 4) budu reflektovat jeho politické přístupy ve světle idejí některých jiných politických myslitelů; 5) připomenu i jeho myšlenkové defekty; a 6) se pokusím shrnout, jaký význam má Kierkegaardovo dílo pro politické myšlení a život.