Křesťanství a cizí nadvláda – AD: Bohumil Kejř
Kostnické jiskry 26/2008 (10. září), str. 3
AD: Pietní shromáždění na Staroměstském náměstí aneb: jaká byla, jsou a budou? ET-KJ 21-22/2008
Bohumil Kejř se obává, že pietní shromáždění na Staroměstském náměstí, pořádané každoročně 21. 6. prý ztrácejí svůj původně křesťanský charakter. Do popředí se prý dostávají spíše ty příspěvky, které se otírají o Evropskou unii, horují pro vlastenecké zájmy a zasazují se o větší národní svrchovanost. I když má jisté výhrady k EU, nepovažuje právě ono výročí za vhodnou příležitost k její kritice.
Člověku se maně vybaví otázka, jaké jiné příležitosti by Kejř případnému odpůrci EU doporučil. Když podíl institucí, studijních programů, pracovních míst i veřejných akcí sponzorovaných a kontrolovaných právě touto EU neustále stoupá, nemůže vytýkat jiným, že hledají zbývající oázy svobody projevu. Odpůrce EU přitom nemusí být vůbec vlastencem. I stoprocentní kosmopolita může mít dobré důvody pro obavy ze stále mocnějšího ústředí EU, například z příslušných nemístných regulací, nedostatečné zpětné vazby a etiky politické odpovědnosti.
O některých věcech sice lze říci, že jsou, a o jiných že nejsou křesťanské, ale o mnohém dalším nelze říci ani jedno ani druhé. Zmiňovaní řečníci na onom shromáždění přitom vůči nadvládě Bruselu zaujímali daleko shovívavější postoj než Jeremiáš nebo Ezechiel vůči babylonskému panství. A z evangelií samotných se těžko dá vyvodit tolik, abychom mohli jasněji vyhodnocovat a klasifikovat ony projevy na křesťanské a nekřesťanské. Bratr Kejř jim může vytýkat nekřesťanskost stejně málo, jako my jemu.
Zdeněk Zacpal
Autor je překladatel
Tyto oběti a hekatomby dalších mrtvých Čechů má na svědomí právě ona Evropa. Neškodí si je občas připomenout – a využít ty příležitosti, které nám během posledních let ještě zbyly.