Lidové noviny, Dopisy, čtvrtek 22. března 2018, str. 11

AD: Eliška Nová – Nová naděje pro mariánský sloup, LN 19. března 2018, str. 2

 

Článek ke kauze výstavby tzv. mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze dává téměř výhradně slovo stoupencům jeho znovuobnovení. Neuvádí ta fakta, která se jim nehodí. Třebas znění nápisu císaře Ferdinanda III (1737-1757), který si na sloup nechal vytesat, že jej postavil za „obhájení a osvobození města“. Opomíjí, že se spíše jednalo o volnou kopii mariánského sloupu v Mnichově, postaveného vévodou Maxmiliánem I. Bavorským roku 1638. Tento vladař spolu s Ferdinandovým otcem přispěl v rámci „Katolické ligy“ roku 1620 na Bílé hoře k likvidaci české státnosti, jejích tradičních svobod a vlastních institucí. Ikonografie sloupu, znázorňující vybíjení kacířů, které pak příznačně probíhalo i u nás, pochází již od pamětní mince papeže Řehoře XIII. z roku 1572. Fakt, že takováto propaganda sloužila duchovní nadvládě Říma na úkor domácích tradic, mohou stěží jacíkoli historikové „překonat“.

Radní Jan Wolf může trvat na tom, že se nedá zrušit územní rozhodnutí Prahy 1. Coby rozhodný zastánce obnovy sloupu však účelově zamlčuje, že na základě usnesení zastupitelstva hlavního města Prahy č. 29/87 ze dne 14. 9. 2017 je ze strany města možno a záhodno zrušit smlouvu o budoucí smlouvě darovací. Rovněž se dá vypovědět dohoda o provedení stavby, umožňující na parcele 1090, která je stále majetkem Prahy, realizovat záměr výstavby sloupu.

Sousoší nikoli Franze Josefa I., nýbrž Franze I. (1792-1835) bylo obnoveno na Smetanově nábřeží v Praze roku 2003 bez veřejné diskuse, takřka přes noc. Mnozí se však za něj stydí a rozhodně si ho nefotí.

Snaha jistých stran s dlouhými prsty nenápadně nahrazovat humanismus a svobodomyslné tradice T. G. Masaryka a první republiky symboly vídeňského despotismu, netolerance a absolutní vlády trůnu a oltáře oslabuje kritické myšlení občanů a prohlubuje jejich bezmoc vůči svévolným politickým vůdcům.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty. TGM

 

 

Zdeněk Zacpal, překladatel