Respekt 8 / 2008 (18.–24.2), strana 9 (Dopisy), Praha

 Oprava chybného nebo lživého tvrzení Arnošta Burgeta v rubrice Vaše otázky – Respekt 6 / 2008

 

V otázce prezidentskému kandidátu Janu Švejnarovi, zda půjde na Te Deum, uvádí pan Arnošt Burget, že prezidenti Masaryk a Beneš přišli na slavnostní římskokatolickou mši Te Deum. Tento sugestívně podaný údaj je nepravdivý a Jan Švejnar i jeho aparát by to měli vědět. Oba první prezidenti se naopak snažili církevní obřady oddělovat od státních, aby chránili nezávislost země na cizí mocnosti i svobodu a svědomí každého jejího občana.

Te Deum si naopak nechali vysluhovat Hácha, Gottwald a Havel. Václav Havel se na rozdíl od prvorepublikových prezidentů zasloužil o obnovení některých obyčejů, spjatých spíše s tzv. druhou republikou Rudolfa Berana a Emila Háchy (1938-39). Stát se opět začal napojovat na římskokatolickou církev a den kultu kultu „svatého“ Václava byl vyhlášen dnem české státnosti. Povinně se vyvěšovaly smuteční vlajky na veřejné budovy kvůli zesnulému římskému papeži, římskokatoličtí kněží již žehnají veřejným stavbám, obecním praporům, hasičským stříkačkám za účasti premiéra, a dokonce bojovému praporu Hradní stráže.

Mnoho morálně bezúhonných lidí země odmítá nahrazování komunistické ideologie obřady či ideologií z Vatikánu. Obě mají v historii na svědomí již dost i krvavého pronásledování slušných lidí s jinými názory a po roce 1989 ta druhá opět začíná omezovat některé občany České republiky, kteří se na jejím vzestupu nechtějí podílet.

 

Zdeněk Zacpal, Praha

 

Václav a Olga Havlovi na slavnostní mši Te Deum ve Svatovítské katedrále: Na První republiku zapomeňte

 

________

 

 

prezidenti Masaryk a Beneš přišli na slavnostní římskokatolickou mši Te Deum. Tento sugestívně podaný údaj je nepravdivý

Primární zdroj: Jiří Nolč – Čeští a slovenští prezidenti, LP Books, a.s., Brno 2005

Část 2: Naši prezidenti v otázkách a odpovědích, Otázka č. 9, str. 44:

Kteří prezidenti měli slavnostní mši Te deum laudamus v chrámu sv. Víta na Hradě pražském?

Odpověď: Byli to tři prezidenti – Emil Hácha v r. 1938, Klement Gottwald v r. 1948 a Václav Havel v r. 1989.

 

Tuto skutečnost jsem si dále ověřoval v originálech prováděcích instrukcí k organizaci a zajištění prezidentských voleb, které se nacházejí v Archívu Pražského hradu mj. pod:

Č.j.: P 609 / 37 a Č.j.: 3253 / 317 / 11 – S / 27

 

Dále v: Obrázková zpráva o volbě prezidenta republiky, Státní nakladatelství v Praze, 1934

 

Dále v Lidových novinách a v Českých listech (orgánu tehdejší Lidové strany)

 

Dále v článku Pavla Kosatíka a v záznamu vysílání Českého rozhlasu, který jsem již poslal dříve

 

 

a Jan Švejnar i jeho aparát by to měli vědět.

I Jan Švejnar se dosud mylně domnívá, že si první prezidenti Masaryk a Beneš nechávali vysluhovat Te Deum – viz dostupný rozhovor s ním na síti: Jan Švejnar: Jsem pro podporu sociálně slabších, E 15 on line 28.1.2008

 

Oba první prezidenti se naopak snažili církevní obřady oddělovat od státních, aby chránili nezávislost země na cizí mocnosti i svobodu a svědomí každého jejího občana.

mnohokrát probíraný fakt, proti spojování též nově argumentuje článek: Vladimír Bíba – Smlouva s Vatikánem je zbytečná, srpen 2007, Grano Salis

 

Václav Havel na rozdíl od prvorepublikových prezidentů zasloužil se o obnovení některých obyčejů, spojených spíše s tzv. druhou republikou Rudolfa Berana a Emila Háchy (1938-39). Stát se opět začal napojovat na Římskokatolickou církev a den kultu kultu „svatého“ Václava byl vyhlášen dnem české státnosti. Práce o tzv. Druhé republice a tehdejším odvržení tradic První republiky: Jana Rataj (VŠE): O autoritativní národní stát. Ideologické proměny české politiky v druhé republice 1938 – 1939, Knihkupectví Karolinum, Celetná 20, Praha 1, Praha 1997. a dalších článků, které se dají najít na jeho osobních stránkách sítě. Dále jsou i na síti odborné články právníka Václava Pavlíčka (PFUK) 28. říjen a naše státnost, atd.)

kultu kultu (Václava) – uvádím formulaci českého historika Františka Michálka Bartoše, to druhé slovo kultu kurzívou nebylo otištěno

 

„svatého“ Václava – uvádím uvozovky, protože na jeho pilném boření pohanských svatyň a mrskání odpadlíků od pravé (římské) víry, zmíněných v (nejzávažnějším prameni informací o jeho životě) Kristiánově legendě, osobně shledávám pramálo svatého.

 

Povinně se vyvěšovaly se vyvěšovaly smuteční vlajky na veřejné budovy kvůli zesnulému římskému papeži, římskokatoličtí kněží již žehnají veřejným stavbám, obecním praporům, hasičským stříkačkám za účasti premiéra a dokonce i bojovému praporu Hradní stráže. Obecně dostupná fakta na internetu nebo třebas v Katolickém týdeníku

 

hasičským stříkačkám za účasti premiéra dne 18.12.2007

 

bojovému praporu Hradní stráže dne 5.12.2007

 

dost i krvavého pronásledování slušných lidí s jinými názory

U nás ještě za Marie Terezie, ve Francii ještě o trochu déle, ve Španělsku až do 20. let 19. století!

 

Mnoho morálně bezúhonných lidí země odmítá nahrazování komunistické ideologie obřady či ideologií z Vatikánu.

Takto můžeme označit desítky tisíc lidí – třebas signatáře petic jako „Katedrálu všem!“ různé petice proti obnovování tzv. Mariánského sloupu ap.

Na FFUK jsme jako studenti filosofie počátkem 90. let namísto komunistických skript nám byla předepsána ne nezávislá literatura, ale „Úvod do křesťanství“ v podání současného papeže a „Úvod do filosofie“ rakouského teologa vedoucího tamního kněžského semináře Anzenbachera. To je ta svobodná společnost?! Musí v ní i člověk ze starého nekatolického rodu tu všechnu vatikánskou propagandu číst?! Kdybychom bývali raději mohli číst třebas texty pro britské studenty filosofie.

 

 

 

Vážená redakce, posílám reakci na nepravdivou nebo lživou sugesci v otázce pana Arnošta Burgeta prezidentskému kandidátovi Janu Švejnarovi. Fakta jsem si ověřil i v Archívu Pražského hradu a v historických archívech Lidových novin a v Českých listech (orgánu tehdejší Lidové strany) v Klementinu.

ZZ

 

((Na eventuelní dotazy čtenářů ad hominem předem odpovídám, že jsem v roce asi 1988 sám podepsal katolickou petici za práva věřících, nikdy jsem nebyl komunista ani agent StB ani tenkrát oficiálně nestudoval, nanejvýš chodil na bytové semináře. Mnoho lidí včetně Vašeho bývalého tvůrce a výtvarníka Michala Singera dosvědčí, že jsem obsluhoval životu nebezpečné koksové podzemní kotelny jen pár desítek metrů od Vaší redakce. Nemám však rád žádnou ideologii, která chce být oficiální a diskriminovat či pronásledovat ostatní. ZZ))