S Konfuciánem do prvního světa: Lee Kuan Yew dokončil své paměti

 

 RESPEKT 24 / 2001 (11. – 17. 6.), str. 17 (Civilizace) 

Zdeněk Zacpal

 

Přestože veleúspěšný singapurský premiér Lee Kuan Yew (1923) odešel na politický výminek již před jedenácti lety, je jeho hlas stále slyšet. Před časem dokončil své čtrnáctisetstránkové paměti. Na léta, která strávil v aktivní politice, přitom jistě nevzpomíná jen Lee. Výsledky, kterých dosáhl, se totiž vskutku nedají přehlédnout.

 

Rákoska po Britech

Když malajští nacionalisté v roce 1965 vyplivli Singapur ze své federace jako nestravitelné sousto, ocitl se Lee – údajně proti své vůli – v jeho čele. Zdědil zemi s ekonomikou zmítanou chaosem a nejrůznějšími klany. Když o pětatřicet let později opouštěl premiérské křeslo, předával svému nástupci hospodářsky silný a prosperující stát se 70 miliardami dolarů devizových rezerv a desátým nejvyšším HDP na hlavu na světě.

Lee věděl, že k tomu, aby se Singapur stal rozvinutou zemí, potřebuje zahraniční investice. Snažil se proto nabídnout kvalitní služby investorům z prvního světa v regionu světa třetího. Maximálně liberalizoval a zprůhlednil ekonomiku a už deset let před Thatcherovou oslabil odbory, které musely přijmout princip, že mzdy nesmějí růst bez růstu produktivity práce. Prosadil také řadu protikorupčních opatření a kombinací pobídek i trestů motivoval taxíkáře, číšníky, obchodníky a živnostníky ke zdvořilosti a ochotě. Výsledky reformního úsilí na sebe nenechaly dlouho čekat. Po investicích z Hongkongu a Japonska začaly na Singapuru v 70.letech investovat i velké americké firmy, které pak přinesly kýžený technologický vzestup a inovace.

Lee se tak stal známou postavou a svou politiku v jihovýchodní Asii s ním konzultovali nejen prezidenti USA, ale později si k němu chodili pro radu i komunističtí vládci Asie, kteří hledali cestu z pastí, do nichž zavedli své země.

Zbývá palčivá otázka, jak se Leemu podařilo obrovského úspěchu dosáhnout a čím je zaplacen. Ve své autobiografii se téměř nikdy nedovolává teoretiků, necituje dokonce ani svého oblíbeného britského historika Arnolda Toynbeeho. Vedl ho prý rozum a realita. Při setkání s jakoukoli teorií si kladl otázku, zda bude fungovat. Při řešení potíží pak zpravidla vysílal tým expertů do zemí, které už podobný problém dobře zvládly. Tento přístup trochu souvisí s čínskou kulturou a samotným čínským jazykem, v němž vědění (zhidao) na rozdíl od Evropy neznamená teoretické hloubání, ale doslova znalost cesty a bývá zaměřeno praktičtěji.

Lee Kuan Yew, považovaný za reprezentanta „specifických asijských hodnot“, však upozorňuje, že v Asii je hodnotových systémů víc a on sám si prý troufá hovořit jen o konfuciánství. Vehementně se distancuje od neslavné politické praxe téměř všech ostatních asijských zemí potýkajících se s rozbujelou korupcí. Konfuciánství podle jeho názoru hlásá čestnost a není je možné se současnou praxí mnoha zemí ztotožňovat, samo prý ale nedokázalo vypracovat tak průhledný systém práva jako Britové.

 

images

Lee Kuan Yew se svou rodinou

 

Svoboda a prosperita, tvrdí Lee, však může existovat pouze ve státě, kde vládne zákon a pořádek. Upozorňuje, že Asijci mají méně než Američané pochopení pro státní podpory svobodným matkám, asociální jednání, drogy, bezdomovectví jako životní styl a vulgární chování na veřejnosti. Neliberálnost systému, který zavedl (částečná cenzura novin; vykupování pozemků vládou za cenu, kterou měly před několika lety; kvóty jednotlivých etnik do sídlištních bloků, aby nedocházelo ke vzniku ghett a národnostním třenicím), však Lee na rozdíl od ostatních asijských zemí vybalancoval mimořádně transparentními zákony a pravidly, přičemž hříšníci bývají bez ohledu na své postavení pohotově trestáni. K nelibosti západního světa i ratanovou holí. Lee se však lišácky brání, že tělesné tresty na Singapuru praktikovali již Britové a on je pouze nezrušil.

 

Důsledky západní koncepce „lidských práv“ posledních desetiletí:

 

causes-effects-drug-addiction

Causes-Of-Drug-Addiction2

Tak tohle v Singapuru není. Tam se člověk opít smí, ale nesmí být opilý na ulici.

Violence

 

 

Tři školy

Specifickou asijskou hodnotou je i další prostředek, kterého Lee užíval a který mu dopomáhal k úspěchu: vlastní příklad. Lee tak, vycházeje z čínské tradice, ochotně svým spoluobčanům poskytoval sebekritiku, zpíval spolu s ministry a při zakládání armády si se spolupracovníky hrál na vojáky. Konfuciánské je i jeho přirovnání sebe sama k dirigentovi orchestru. Sám se naučil hlavní jazyky ostrova a respektoval náboženské zvyky jednotlivých komunit. Za důležité také považoval, aby se děti ve školách učily kultuře a písním jiných národností.

Přestože se výslovně hlásí ke konfuciánství, následoval Lee dávnou čínskou tradici tří duchovních cest: tedy i buddhismu a taoismu. Již téměř dvacet let praktikuje každodenně buddhistickou meditaci, která stimuluje neulpívání na výsledcích myšlení a práce. Zatímco pro mnoho liberálů a demokratů 20. století bývali komunisté noční můrou, Lee občas působil dojmem, jako by ho potýkání s nimi svým způsobem bavilo. Jako správný taoista přemýšlel v horských lesích a pak do střetů s nimi nasadil mistra tradičních čínských bojových umění i zkušeného požárníka.

Na vrcholu sil v listopadu 1990 odstoupil ze své funkce a volbu nástupce nechal na konsenzu svých ministrů z mladší generace.

 

Autor je tlumočník a překladatel

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Použitá literatura:

 

The Singapore Story, Memoirs of Lee Kuan Yew

Times Editions, Singapore 1998, ISBN 981-204-983-5

 

From Third World to First, The Singapore Story: 1965-2000, Lee Kuan Yew, HarperCollins Publishers Inc., New York 2000, ISBN 0-06-019776-5

 

Culture Is Destiny – A Conversation with Lee Kuan Yew: Fareed Zakaria

http://www.china-net.org/CCF94/ccf9416-1.html

 

Management of Success: The Moulding of Modern Singapore,

Edited by Kernial Singh Sandhu, Paul Wheatley

Institute of Southeast Asian Studies, Singapore (1989) 1990

ISBN 9971-988-96-8 (hard cover), ISBN 981-3035-42-0 (soft cover)

 

 

 

Chad Hansen – A Daoist Theory of Chinese Thought: A Philosophical Interpretation

Oxford University Press, New York (1992), paperback 2000

ISBN 0-19-513419-2 (pbk), ISBN 0-19-506729-0

 

Confucius – The Analects (Lun yü), Translated with an Introduction by D. C. Lau, Penguin Books, London, 1979

 

Lao-c´ – Tao te ťing, vč. pův. čínského textu, přel. Berta Krebsová 1971,

Dharma Gaia, Praha 1997, ISBN 80-85905-94-8

 

 

dále Dějiny Singapuru vydané v Malajsii v Kuala Lumpuru (z Klementina), sborník projevů Lee Kuan Yew aj. singapurských politiků – nyní u prof. Krále, hesla z Encyclopedia Britannica, dějin jv Asie, další materiály z internetu a jiná literatura

 

Konzultace:

Prof. Oldřich Král (sinologie), Ing. Zorica Dubovská (indonesistika)