Ad: Robert Müller – Sloup na náměstí patří (AD LN 7.5.2012, Zdeněk Zacpal – Sloup vlastní poroby), LN 9.5.2012, str. 13, Názory – Dopisy redakci

Sloup byl na náměstí postaven na důkaz vděčnosti za záchranu města před švédskými vojsky. Vzhledem k tomu, že Malá Strana a Hradčany se v roce 1648 dočkaly vskutku citlivé péče tohoto protestantského vojska, bylo opravdu zač děkovat.

Srovnávat sochu postavenou k Mariině poctě s památníkem masovému vrahu Stalinovi je vrchol nevkusu. Jestli sloup nechal postavit panovník nehodný, nic nemění na tom, že socha na vrcholu připomínala výjimečnou ženu, světici.

A k oblíbenému tématu cizích uzurpátorů, těžko lze katolické křesťanství považovat za cizácký import, když tu v době vztyčení sloupu bylo už zhruba osm století.

Mariánský sloup na náměstí patří, když už pro nic jiného, tak proto, že bez něj ztrácí nedaleký pomník Jana Husa značnou část významu

 

 

Triumfalismus není dobrý (Ad: Robert Müller – Sloup na náměstí patří, LN 9.5. 2012), Lidové noviny, 11.5. 2012, str. 11, Názory – Dopisy redakci

Pane Müllere, způsoby švédských vojsk nebyly ve vztahu k této zemi o nic barbarštější než způsoby vítězných Habsburků. Krom toho byla řeč ne o nich, ale o této zemi, jejíž většina, možná 85% obyvatelstva, byla příznačně evangelická. Její obyvatelé se před Bílou Horou těšili na evropské poměry bezprecedentní míře náboženské tolerance a svobody svědomí. A tu zničili spolu s českou suverenitou pozdější Habsburkové.

Římskokatolická strana čítá jen málo přes 10% občanů této země a přitom její vlastní chrámy a pomníky dominují dnes na téměř všech historických místech země. To jí stále nestačí? Ne každý zde stojí o další mariánské sloupy na historická náměstí. Nejen různá náboženství a i myšlenkové proudy, ale i směry křesťanství, jejichž členové byli v historii často vyvražděni na základě pokynů církve v tomto světě nejmocnější, mají různé symboly. Ne pannu Marii, ba často ne ani kříž.

Stejným právem, jako se pan Müller a někteří katolíci dožadují obnovy tzv. mariánského sloupu, by se dalo argumentovat pro pro odstraňování křížů a instalace kalichů, které před rokem 1620 zdobily mnohá místa této země. Zejména pro odstranění reliéfu Panny Marie z průčelí Týnského chrámu a její nahrazení původním kalichem a sochou českého krále Jiříka z Poděbrad.

 

Evangelický kostel v Boskovicích ve funkcionalistickém slohu (1941)

 

Druhá strana však o to moc nestojí. Nechce vyvolávat zbytečné konflikty.

Podobně mohou konfliktům předejít zástupci římskokatolické církve, pokud v jejich srdcích nezvítězí triumfalismus za každou cenu a zůstala jen trocha studu za vlastní obohacení a za vybíjení nekatolíků v letech 1620-1777. A odmítat výstavbu konflikty stimulujících pomníků na veřejná prostranství mohou i městští zastupitelé.

 

Zdeněk Zacpal, překladatel