Wang Čchung [Wáng Chōng《王充》] (27-97 n.l.)

Čínský raně středověký myslitel, od nějž se dochoval soubor esejů Lun-cheng [Lùnhéng《論衡》], tedy popperovsky přeloženo jako Teorie vkládané na váhu, o necelých 85 kapitolách.

Přednáška proslovená dne 14. 1. 2026 v sále Unitarie v Praze pro Česko-čínskou společnost

Rozvržení přednášky:

  1. Zájem o pravdivé poznání věcí a bytostí takových, jaké jsou.
  2. Běžná přehlédnutí a pověry i matoucí literatura doby.
  3. Nebesa o člověka zájem nemají: polemika s přístupy ideologa Tung Čung-šu [Dǒng Zhòngshū董仲舒》] (179-104 př.n.l.).
  4. Je záhodno chopit se klasiků? Kritika samotného směrodatného čínského myslitele Konfucia [Kǒng Fūzǐ 《孔夫子》] (551-479 př.n.l.).
  5. V jakých smyslech jsou lidé dobří a špatní? Wang se vyrovnává s názory stávajících čínských myslitelů.
  6. Zdvořilostní formy jsou hrázemi před pohromami, ba ochranou prostého fungování společnosti: polemika s „legistou“ [fǎjiā《法家》] Chan Fej-c´ [Hán Fēizǐ《子》] (280-233 př.n.l.).
  7. Limity Wangových zkoumání i lidských schopností: projevy lidské omezenosti lze v některých směrech systémově umenšit.
  8. Kritika zaměřeného jednání: Wang využívá taoistický koncept c´žan [zì​rán《自然》] – vlastní povahy či přirozenosti věcí i bytostí a spontánních procesů co originální příspěvek k liberálnímu myšlení.
  9. Škála vzdělání, nestranného zkoumání i kroků k nápravě u Wanga obdobně jako u Komenského přesahuje horizonty Konfucia i Lao-c´ [Lǎozǐ《老子》].
Celý příspěvek
Rubriky: Různé | Napsat komentář

Vzpomínky na dědu

Vzpomínky na mého dědu Václava Nováka (1908-1980) z let 1966-1979:

  1. Prázdniny v Kunraticích
  2. Stavba domku
  3. O strýci, Ladislavu Brothánkovi
  4. Jak se děda vyjadřoval o mém tátovi
  5. Většinou práce, ale ve volnu naprostá svoboda
  6. Vzpomínky na První republiku
  7. Politika
  8. Děda skrze vzpomínky jiných
  9. Pan učitel ze staré školy

Že není toto jeho chování silénské? Jistě. Neboť to je u něho jen vnějším obalem, jako u dutého siléna; ale když se otevře, přátelé, jaké bohatství rozumnosti naleznete v jeho nitru! Vězte, že mu nic nezáleží na tom, je-li někdo krásný, a naopak nad pomyšlení jím zhrdá, nebo je-li někdo bohat, nebo vyniká-li některou jinou předností, kterou lidé velebí: všechny tyto statky pokládá za bezcenné a nás za pouhé nic – tak jest – ale po celý život má pro lidi jen ironii a žerty. Když však promluví vážně a otevře své nitro, nevím, zdali někdo spatřil ty skvosty v něm skryté; ale já jsem je již jednou uviděl a zdály se mi tak božské a zlaté a krásné a neobyčejné, že jsem byl hotov činiti zkrátka vše, k čemu by Sókratés vybízel. Platón – Symposion 216d-217a

Celý příspěvek
Rubriky: Různé | Napsat komentář

Krtkova anabáze: scénář

KRTKOVA ANABÁZE: SCÉNÁŘ

I.

MYŠKA vylezla z díry, obhlíží venkovské nádraží. Vtom zaduje vítr a sfoukne listí ze stromů, MYŠKA se otřese zimou a zaleze opět do díry.

MYŠKA si v díře nasadí šálu, opět vyleze, běží ke krtině opodál a dá smluvený signál KRTKOVI. KRTEK vyleze, MYŠKA mu cosi vysvětlí a KRTEK opět zmizí v krtině.

Uvnitř si KRTEK prozpěvuje, oblékne si modré pracovní kalhotky, vejde do komory s nářadím, vytáhne kolečko, na něj naloží lopatu a vyrazí ven.

Celý příspěvek
Rubriky: Divadelní hra, Různé | Napsat komentář

Matějčková polemizuje s papírovými tygry – AD: Tereza Matějčková

AD: Tereza Matějčková – Chybí demokracii Bůh: Mizí předpoklady svobody, Echo 22 / 2025, 29. května

 

Tereza Matějčková pokládá Boha za podněcovatele a záruku přetrvání svobody a demokracie. Svůj dlouhý esej s deklarativně protichůdnými stanovisky kormidluje tak, aby si v jeho závěru odpověděla na svou spíše řečnickou otázku a aby nakonec získalo vrch tradiční katolické pojetí světa. Její přístup k názorovým odpůrcům připomíná až Bondyho karikaturu triumfální komunistické propagandy na adresu nepřátel, kteří „si mysleli, že to nejde a jde to.“

Takto postupovat a dospívat k závěru však lze jen za záměrného či bezděčného přehlížení velmi podstatných skutečností. 

Celý příspěvek
Rubriky: Články, Polemiky | Napsat komentář

Kierkegaardův Okamžik a Havlíčkovy Epištoly kutnohorské

Kuděj: časopis pro kulturní dějiny, ročník 25, 1/2024, Západočeská univerzita v Plzni. ISSN 1211-8109, str. 40-60.

 

Kierkegaardʼs “Instantˮ and Havlíčekʼs “Kutná Hora Epistlesˮ

I. Úvod

Ve většině zemí světa se i dnes těší více či méně výsadnímu postavení jedno náboženství se svou oficiální doktrínou. Leckde je před kritikou chráněno i svým výslovným zakotvením v ústavě či v zákonech proti rouhání či „odpadlictví“. I v mnoha dalších zemích s jeho výslovným oddělením od státu však bývají svobody občanů omezeny zákony, vycházejícími z doktrín mocensky privilegovaných náboženských institucí. Takovýto stav jednak omezuje či znemožňuje svobodnou soutěž rozmanitých názorů a forem duchovna, jednak vystavuje případnému pronásledování nebo diskriminaci ty občany, jejichž názory a postoje se od oněch oficiálních liší.

Svobodu svědomí je i dnes velice obtížné prosadit, už jen proto, že se málokdy se za tento požadavek postaví velká část lidí té které země. Mezi nejvýznamnější světové výjimky již starší doby, které, také díky jejich silnému vlivu na pozdější generace, v tomto ohledu do značné míry uspěly, patří dánský filosof a spisovatel Søren Aabye Kierkegaard (1813-1855) a český básník a novinář Karel Havlíček Borovský (1821-1856). Jejich postupy zajisté celou škálu možností směřování k tomuto cíli nevyčerpávají. Lze se však pokusit odhadnout a vzájemně porovnat ty jejich postupy a způsoby argumentace, které při prosazování svobody svědomí na veřejnost přesvědčivě působí.

Celý příspěvek
Rubriky: Články, Recenzované publikace | Napsat komentář

Politické postoje Karla Havlíčka Borovského – Wikiknihy

Wikiknihy – hlavní strana, pod tématem Společenské vědy

Obsah

Útisk menšin, národnostní politika

          Buďme k Rusům chladní

          Ubránit se německému tlaku

          Nesnižujme žádným způsobem ani israelitské spoluobčany

Vnitřní sílu národa lze umocňovat téměř vždy

         Základem je obec

         Ohled na zájmy každého jednotlivce

         Jak a od koho si brát poučení?

 Havlíčkův politický program

         Dobré konstituční zřízení

         Proč neuspěla revoluce?

         Jak prosazovat svobodu, právo a konstituci?

Vliv náboženství na veřejný život a politiku

         Náboženství v mezích Havlíčkova rozumu

         Havlíček církevní reformátor?

Havlíček mezi jinými liberály

         Neobcházet duchovní despocii

         Vstřícnost k lidem

         Ohlas

Přístupy k Havlíčkovi po roce 1989

Klasik stále aktuální

Reference

Celý příspěvek
Rubriky: Wikiknihy | Napsat komentář

Zjednodušující model – AD: Martin Kubík 4

Lidové noviny, 9. 7. 2024, str. 9, Názory – Dopisy redakci

AD: Martin Kubík – Vítám frakci založenou Orbánem a Babišem, LN, čtvrtek, 4. 7. 2024

Martin Kubík vynáší založení Evropy na antickém filosofickém Řecku, římském právu, judaismu a křesťanství. Obává se „státního ateismu“ z Francouzské revoluce a rozpadu stability, které mělo zajišťovat Rakousko-Uhersko. Neblahému vývoji má zabránit právě Andrej Babiš, Viktor Orbán a německá pravicová až krajně pravicová politická strana Alternativa pro Německo.

Celý příspěvek
Rubriky: Polemiky | Napsat komentář

Chceme v Praze pomník katana?

MLADÁ FRONTA DNES, sobota 20. 4. 2024, str. 9 – Názory

Po sporech kolem repliky Mariánského sloupu či kácení sochy sovětského maršála Koněva budí teď v Praze vášně snaha o navrácení pomníku rakousko-uherského vojevůdce Josefa Václava Radeckého na Malostranské náměstí.

Spolek Radecký neúnavně usiluje o novou instalaci pomníku rakouského maršála na pražské Malostranské náměstí. Celým jménem se jmenoval Josef Wenzel Radetzky von Radetz, narodil se v roce 1766 v Sedlčanech a zemřel v roce 1858 v Miláně. Jeho pomník byl odhalen ještě téhož roku, odstraněn byl po vzniku republiky v roce 1919. Příznivci této skulptury nacházejí pro svůj záměr podporu u některých politiků, dnes především u pražského radního za TOP 09 Jiřího Pospíšila.

Celý příspěvek
Rubriky: Články, Polemiky | Napsat komentář

Otevřený dopis odborníků – Za pomník skutečného smíření

Rada Zastupitelstva Prahy 1 dne 21. července 2020 schválila záměr instalovat na Malostranském náměstí v Praze pomník rakouského maršála Radeckého. Obáváme se, že eventuální uskutečnění tohoto záměru by mělo obecně neblahé důsledky. Proto jsme zformulovali následující text s vytyčenými důvody zde níže i v příloze a posíláme ho formou otevřeného dopisu. Za věc ručí a případné další informace podá: Zdeněk Zacpal, 736 773 231, zacpal@email.cz.

Celý příspěvek
Rubriky: Z řečí a interpelací na zastupitelských úřadech | Napsat komentář

Ke zdraví duše vede mnoho cest – AD: Marek Orko Vácha

Lidové noviny, čtvrtek 8. února 2024, str. 9, Názory: Dopisy redakci

AD: Marek Hudema – Truchlení je jako zpětné zrcátko (rozhovor s Markem Orko Váchou), Lidové noviny, sobota 3. února 2024, str. 9, Rozhovor

 Marek „Orko“ Vácha si zřejmě vystřihl ze švýcarského psychologa Carla Gustava Junga tvrzení, že když z piedestalu uvnitř naší duše odstraníte Boha, „přiletí běs a zaplní ho“.

Tento prachjednoduchý model zřejmě nic neřekne miliardám lidí jiho- a východoasijských tradic. Ti se těší se autonomnímu duchovnu i etice, nevázané na jeden výslovně zformulovaný světonázorový konglomerát, takže s jeho případným pádem jejich etika nepadá. Sama pravidla morálky hlásaná na Západě dodržují tamní lidé často lépe než lidé Západu, jak o tom výmluvně svědčí též kriminální statistiky. Nejen svobodné konfuciánské země, ale i relativně chudá jižní Indie vykazují mnohem nižší počet zločinů než svými příjmy jim odpovídající „křesťanské“ země Ameriky, dokonce i Evropy.

Celý příspěvek
Rubriky: Polemiky | Napsat komentář

Univerzita měla vliv i po Dekretu kutnohorském – AD: Karel Oliva 3

Lidové noviny, pondělí 22. ledna 2024, str. 9 – Názory

AD: Karel Oliva – Dekret Kutnohorský, Lidové noviny, čtvrtek, 18. ledna 2024, str. 16

Poslední strana – Poslední slovo

 

Karel Oliva kritizuje jako „ukázkovou křivárnu“ vydání Dekretu Kutnohorského (1409), jímž Češi na univerzitě v Praze dostali tři hlasy a ostatní „národy“ jen jeden hlas. Tím prý univerzita poklesla „na staletí do provinční bezvýznamnosti“. Jenže tehdy v německy mluvících zemích působilo již pět univerzit (ve Vídni byla založena roku 1365, v Heidelbergu 1386, v Kolíně 1388, v Erfurtu 1379 a ve Würzburgu 1402) a ono Olivovo „slovutné vysoké učení v Lipsku“ se po několik staletí kdovíjak nevyznamenávalo.

Celý příspěvek
Rubriky: Polemiky | Napsat komentář

Prostor pro Čechy se za Velké války opět zužoval – AD: Ladislav Doleček

 

Lidové noviny, pátek 12. ledna 2024, str. 9, Názory – Dopisy redakci

AD: Ladislav Doleček – Návrat k roztříštěnosti Evropy byl omyl (Lidové noviny, pátek 12. ledna 2024, str. 11 

Odkud Ladislav Doleček zjistil, že jsme byli světovou mocností za Rakouska-Uherska a že se naše postavení v něm „dalo časem napravit“? Češi v oné monarchii nehráli ani druhé housle a zrovna v zahraniční politice mocnářství se jejich zapojení limitně blížilo nule. A navíc se ona „světová mocnost“ i kvůli své neschopnosti vést válku, kterou sama vyhlásila, dostávala pod vliv silného Německa, které posléze řídilo její vlastní vojenské operace, ba hlídalo i jejího císaře Karla Posledního. Ze školních knihoven byly vyloučeny nejen svazky „závadné z hlediska náboženského nebo politického“, tedy spisy T. G. Masaryka, Aloise Jiráska, J. S. Machara a dalších, ale i „knihy autorů původem z nepřátelských států“.

Celý příspěvek
Rubriky: Polemiky | Napsat komentář

Neštěstí bez míry a hranic – AD: Martin Kubík 3

Lidové noviny, 23. prosince 2023, str. 9, Názory – Dopisy redakci

AD: Martin Kubík, Praha – Poválečná konfiskace horší pobělohorské, Lidové noviny 19. 12. 2023, str. 9 (Dopisy redakci)

22687_dekret1

Rekatolizovat a sjednotit Evropu

Celý příspěvek
Rubriky: Polemiky | Napsat komentář

Proutník Schwarzenberg kandidátem blahořečení? – AD: Milan Kocourek, AD: Karel Schwarzenberg 4

AD: Milan Kocourek – Co si „kníže“ zasluhuje, Lidové noviny, pátek 15. 12. 2023, str. 13, Názory, Dopisy redakci 

Crucifix_Ag

Katolicismus, k němuž se Karel Schwarzenberg tak vehementně hlásil, je v teorii, a k mnohým i v praxi, velice přísný. Papež Jan Pavel II (1978-2005) kázal ve třetím světě proti jakékoli účinné antikoncepci. Nešťastná zneužitá či rozvedená žena s dětmi nesmí ani kvůli živiteli uzavřít nový sňatek, natož poměr. Znásilněná bývá leckde za potrat ještě uvězněna. A za exkomunikaci těchto žen z církve se zasazoval i intelektuály a umělci vynášený týnský páter a guru Tomáše Halíka, Jiří Reinsberg.

Celý příspěvek
Rubriky: Polemiky | Napsat komentář

Obrozenci se filosofii učit chtěli – AD: Jan Lukavec

AD: Jan Lukavec – Pátrání po typickém Čechovi, LN 21 a 22. 10. 2023 – Orientace, str. 11-12

Jan Lukavec považuje za „hloupost“, že Vilém Gabler (1821-1897) považoval „zdravý český rozum“ za „lepší než německé mudrctví“. Takto argumentovat proti mladíkovi, který podnikl v roce 1846 studijní cestu do Francie, aby myšlenkově povznesl sebe i veřejnost zde nad žabí středoevropský obzor, ale není případné.

Celý příspěvek
Rubriky: Polemiky | Napsat komentář

Italský sociolog Vilfredo Pareto (1848-1923): Lidé většinou racionálně nejednají, je třeba s tím počítat.

Zkrácená verze vyšla v Lidových novinách v sobotu 19. srpna 2023 na straně 18 (Orientace / výročí) pod titulem „O lvech a králících naší společnosti“.

640px-Vilfredo_Pareto_1870s2

Vilfredo Pareto (1848-1923): Lidé většinou racionálně nejednají,[1] a s tím je třeba počítat.[2]

 

Útočiště ve Švýcarsku

15. července 1848 se v Paříži italskému republikánskému exulantu a vynikajícímu inženýru, markýzi Raffaelu Paretovi a Francouzce Marii Metenier narodil nadaný syn Vilfredo. Ten po otcově politické rehabilitaci a návratu do vlasti vystudoval inženýrství na Turínské polytechnice a dostal se do vedoucích pozic v železářském průmyslu a dopravě.

Jenže právě to činil neúnavně Vilfredo. Kvůli veřejné kritice velmocenské politiky, kolonialismu a klientelismu italských vlád[5] nesměl učit. A veřejné přednášky za republiku, za svobodný obchod, za odzbrojení a proti antisemitismu v „Dělnickém institutu“ ve Florencii mu dokonce potlačila policie.[6] Naštěstí jej přítel Maffeo Pantaleoni seznámil s profesorem politické ekonomie Léonem Walrasem (1834-1910), který mu nabídl místo a pak i nástupnictví na univerzitě v Lausanne ve Švýcarsku.

Celý příspěvek
Rubriky: Články | Napsat komentář

Předejít nacionalismu – AD: Jan Adamec

Lidové noviny, sobota, 3. 6. 2023, str. 10, Dopisy redakci

AD: Jan Adamec – Kníže, který tvořil Evropu: Lidové noviny, sobota, 27. 5. 2023, str. 16, Orientace / Výročí

 

V článku, který oceňuje tehdejšího britského ministra zahraničí Castlereagha a přímo tirádovitě rakouského kancléře Metternicha, by bylo vedle onoho rakouského historika Siemanna záhodno uvést odlišné zkušenosti a náhledy emigranta Charlese Sealsfielda / Karla Postla (1793-1864), který vystavil tehdejšímu despotickému a profízlovanému Rakousku věru nelichotivé vysvědčení.

Celý příspěvek
Rubriky: Polemiky | Napsat komentář

Nejednoznačná postava – AD: Jan Vitvar

Respekt, 19 / 2023 (8. – 14. květen 2023)

AD: Jan Vitvar – Pomník víře v lepší časy, Respekt 18 / 2023 (1. – 7 květen 2023)

 

Jan Vitvar se vyslovil pro přemístění sochy „Studenta“, od Josefa Maxe ze dvora Klementina před Novou radnici na Mariánské náměstí. Zejména v době hrdinného odporu Ukrajinců prý připomíná odhodlání mladých lidí bránit město postavit se „cizímu agresorovi“.

Zatímco však o Ukrajincích lze jednoznačně říci, že dnes brání vlastní domovy, stát a národ, u nás v dotyčném roce 1648 nebylo moc jasné, kdo byl vlastně domácí a cizí, kdo byl útočník a kdo oběť. Tenkrát uplynulo teprve nějakých dvacet let od likvidace tradičních českých náboženských a politických svobod. Habsburkové zkonfiskovali asi tři čtvrtiny majetku v zemi, rozdali jej svým příznivcům, dali zmasakrovat některá dříve utrakvistická města i vsi a text zemi vnuceného „Obnoveného zřízení zemského“ (1627/8) se ani neobtěžovali přeložit do češtiny. Noví, z ciziny přivandrovalí zbohatlíci hájili teprve čerstvě a snadno nabyté statky v zemi, zatímco vyvlastnění exulanti a uprchlíci včetně Komenského měli dobré důvody držet se Švédy.  A ohledně oněch vybrakování uměleckých děl z levobřežní Prahy „Švédy“, uměnovědec Vitvar musí vědět, že i Habsburkové plundrovali oslabenou zem a vyváželi umělecká díla z Prahy do Vídně ostošest.

Celý příspěvek
Rubriky: Polemiky | Napsat komentář

Císař, který nezvládal události – AD: David Lancz 5

Lidové noviny, středa, 5. dubna 2023

AD: Laskavý otec útočiště národů, David Lancz, LN 1. dubna 2023, str. 21: Orientace – Knihovna

 

Článek, vychvalující osobnost rakouského císaře Franze Josefa I. a jeho říši, sice působí sugestivně, ale autor opomíjí skutečnosti, které v posledku způsobily, že se jeho poddané národy důvodně rozhodly jít vlastní cestou.

Lze vůbec mluvit o císařově říši coby útočišti národů, když většina z nich nemohla skrze své přirozené představitele rozhodovat o zahraniční politice a vůbec klíčových záležitostech říše? Rozmohly by se v říši ony „nacionalismy“, kdyby měly její národy ošetřena základní práva tak, jak tomu bylo hned v sousedním pokojném Švýcarsku? Proč se řada evropských i dalších zemí udržela dodnes, a to i bez tajné policie a špiclování, aniž po dlouhá historická období musela vyhánět statisíce vlastních obyvatel na evropská bojiště, jak to činil Franz Josef a jeho lidé?

Celý příspěvek
Rubriky: Polemiky | Napsat komentář

Svoboda a stabilita se zas až tak nevylučují – AD: Zbyněk Petráček 3

Lidové noviny, středa 4. 1. 2023, str. 9

AD: Zbyněk Petráček – Novoroční výhledy. 2023: Kissinger, Metternich a Ukrajina, LN pondělí 2. ledna 2023, str. 9 – Názory

 

Zbyněk Petráček opět vyzvedává stoletý řád v Evropě, o nějž se svou „Svatou aliancí“ měl zasloužit rakouský kancléř Metternich, jímž se inspiroval i Henry Kissinger. V kontrastu k roku 1918, který prý „přinesl svobodu a suverenitu, leč ne trvalou stabilitu.“

Jenže taková stabilita, kterou nesvobodné, absolutistické režimy Metternicha, Putina a jim podobných nastolí, bývá jen dočasná a zdánlivá, občany politice odnaučuje a problémy zadupává, aby pak dlouhodobě nahromaděné rozpory při nečekaných událostech propukly v podobě revolucí a válek.

Celý příspěvek
Rubriky: Polemiky | Napsat komentář