MF DNES 28.6. 2008, str. D7 Kavárna, Profil, ZDENĚK ZACPAL

 

ZVLÁŠTNÍ OPTIMISTA Arne Næss: Netlačím, nenaléhám, ale argumentačně neuhnu – stávající lidská expanze je neudržitelná. Česky od něho v roce 1996 vyšla práce Ekologie, pospolitost a životní styl: Náčrt ekosofie

 

Na rozdíl od takzvané mělké ekologie, která se prý jen snaží chránit zdraví a hojnost lidí nejbohatších zemí, ”hlubinná ekologie” (dyp økologi) norského filosofa Arneho Næsse usiluje jít ke kořenům poškozování přírody, starat se o jiné formy života i kvůli nim samotným, a podtrhuje zodpovědnost jednotlivce za jejich ochranu.

Není jedinou velkou osobností v měšťanské rodině z domu ve Slemdalu na předměstí Osla. Nejmladšímu a trochu uzavřenému Arnemu cestu klestili, finančně vypomáhali a se světem jej seznamovali i mnohem starší sourozenci – sestra Kiki, pozdější terapeutka, a dva bratři: Ragnar se po MIT a Harvardu vypracoval v USA v úspěšného finančníka, Erling po studiu ekonomie u slavného Keynese vybudoval mezinárodní rejdařské impérium, které šikovně prodal jen pár měsíců před ropnou krizí roku 1973. Arne díky rodině získal prvotřídní vzdělání. V roce 1939 – ve svých sedmadvaceti letech – se stal nejmladším univerzitním profesorem Norska a až do roku 1954 byl jediným profesorem filosofie této severské země. Mezi ochránci přírody se novými myšlenkami prosadil v sedmdesátých letech.

 

Krysy výmluvnější než Platón

Od svých čtyř let se rád brodil mělkými fjordy, přátelil se s malými mořskými živočichy a cítil se součástí přírody. A už coby pětiletý lezl po stromech rodinné zahrady a rád pozoroval lidi z výšky. Brzy mu stromy byly malé – do svých sedmnácti zlezl 106 nejvyšších hor v Norsku. (V roce 1950 stanul v čele norské horolezecké výpravy jako první člověk na 7960 metrů vysokém vrcholku pákistánské hory Tirich Mir.)

 

BEZ HOR NEMŮŽE BÝT

Studoval filosofii, matematiku a astronomii na univerzitě v Oslo. Zajímal se i o ekonomii a dějiny života na Zemi. Také sportovně zápasil. V jedenadvaceti, po úspěšné obhajobě dvou diplomových prací, jej zlákala Vídeň, kde mohl kromě studia lézt po horách, na hodinách klavíru si zdokonalovat virtuozitu, a každodenně si dopřávat ranní hodinovou psychoanalýzu u Freudova dlouholetého spolupracovníka Eduarda Hitschmanna.

Zatímco v Paříži mladému Arnemu nepostačovala bezprostřední data vědomí Henriho Bergsona a znechutilo jej nekritické uctívání onoho ”intuitivistického” filosofa, v rakouské metropoli na něj příslušníci Vídeňského kruhu, dnes řazení mezi klasiky analytické filosofie, učinili dobrý dojem pílí, precizností, tolerancí a intelektuální poctivostí, svou ochotou testovat hypotézy a přiznat případné kontradikce či chyby. Hned při první návštěvě Schlickova semináře vytušil, že se jedná o nové, významné hnutí. Vděčně vzpomíná na požadavek jasnosti přechodu od premisy k závěru a zejména na úsilí mladého filosofa, psychoanalytika (a také příštího marxisty) Waltera Hollitschera o co nejvhodnější a nejjasnější formulaci názoru.

Vídeňský kruh mezi sebe Arneho srdečně přijal, nicméně to, co oni považovali za nové pravdy, Næss pokládal pouze za významné podněty, které měly být prověřeny empiričtějším interdisciplinárním výzkumem. V roce 1937 v laboratořích v kalifornském Berkeley zkoumal chování krys i metodiku práce vědců. Z pozorování krys se prý o fungování lidského kolektivu dověděl více než od Platóna.

 

Čísla a pravda

Za nacistické okupace Norska se Næssovi podařilo zmařit plán nacistů na ideologické přeškolení norských studentů. Po válce chránil ty, kteří si zadali s nacisty, před tvrdým přístupem rozhořčených spoluobčanů, jimž na oplátku vysvětloval, čím oni sami okupaci pomáhali. Ještě dlouho poté přemítal, jak by titíž lidé dokázali v případě další cizí, nejspíš sovětské okupace Norska odporovat a zachovat si důstojnost i po eventuální vojenské porážce.

V letech 1949-1950, za vrcholící studené války, měl Næss pod hlavičkou UNESCO přispívat k překonávání ideologických kontroverzí. To angažmá ale netrvalo dlouho. Proč?

Tvrzení a ideologie vůdců, kteří podněcují útoky proti jiným skupinám a národům, by při vědeckém zkoumání neobstály. Záměrně i bezděčně totiž užívají neurčitá a neověřitelná slova i výrazy, své účelové hypotézy ohledně vztahů mezi cíli a prostředky vydávají za skutečnost. Neblahý běh událostí 20. století ve velkých částech světa prý není – poukazoval Næss – ani tak důsledkem relativismu, liberalismu, vzestupu Židů, rozvoje vědy, údajné ztráty víry a starých jistot, jak to tvrdili a obratem zhusta využívali mnozí Næssovi současníci. Dle Næsse se spíše nekritičnost, ”teologický fanatismus” a slepá důvěřivost minulých století ve 20. století zčásti přesunuly do politiky. Ti, kdo vládnou, tvrdil Nor, nenaučili širší veřejnost provádět analýzu, neumějí a nechtějí seriózně diskutovat a argumentovat.

Næssovy nepohodlné texty byly úředníky rychle staženy. Norský filosof se tedy snažil přispět k serióznosti diskusí alespoň ve své vlasti. Mimo jiné takto: východiskové tvrzení, formulované přirozeným jazykem, které se dá obvykle různě vykládat, začal obvykle označovat jako T₀. Nová interpretace, poukazoval, staré tvrzení obvykle upřesní a vyloučí něco z původního tvrzení. Pokud vyloučí alespoň jednu přijatelnou interpretaci původního tvrzení, aniž by přidala jakoukoli novou dvoj- nebo víceznačnost, nazývá Næss změnu termínem precizace (presisering). Může však dojít i k opaku – k deprecizaci. Næss změny označuje dolními indexy T, tvořenými přirozenými čísly či jejich kombinacemi. Tyto procesy rozlišování mají napomoci, aby lidé získali lepší náhled do běžně užívaných pojmů a tvrzení. Næss je aplikoval při rozborech jiných myslitelů a též na často zneužívané termíny ”demokracie”, ”pravda”, ”moc”, ”svoboda”.

Næss připravil kurzy k povinné zkoušce z filosofie, které zahrnovaly její dějiny, ale i logiku a metodologii. Sepsal učebnici Komunikace a argument. Celkem těmi kurzy v Norsku prošlo přes 100 000 vysokoškoláků. Při oslavách filosofových osmdesátin norský ministr školství potvrdil, že všichni z jeho generace tu učebnici studovali a přiznal: ”Stále při argumentaci podvádíme, ale nyní již s pocitem viny.”

 

 

 

Řekněme EU ne!

Po vídeňských diskusích převážně s fyziky začal dosavadní biolog Næss časem více reflektovat různá východiska a cíle zkoumání. Jeho náhledy se tak začaly podobat spíš ”perspektivistickému” náčrtu španělského myslitele José Ortegy y Gasseta. Jednotliví lidé, ať se snaží o sebehlubší reflexi, nedokážou odvrhnout svá hlediska ani vytyčit hranice poznání.

U známého filosofa a teoretika vědy Karla Poppera se jednotlivá konzistentní vědecká teorie osvědčuje jen tak dlouho, dokud není vyvrácena empirickým testováním nebo překonána teorií lepší. Næss bral více v úvahu svéráznost pozorovatelů a kulturní podmíněnost východisek bádání. Při aplikaci jeho přístupu mohou jednotlivá pozorování výchozí teorii obvykle vystavovat nanejvýš ”slabá” kladná či záporná znaménka. Jedno pozorování může přitom v principu vždy podpořit rozličné a vzájemně si odporující teorie. Je žádoucí přiznat všem konzistentním teoriím, pokud nebyly vyvráceny zkušeností, rovný status, protože dogmatismus patří mezi největší nebezpečí. Næss ctí antického filosofa Sexta Empirica a tzv. pyrrhonické skeptiky, kteří se raději učili, než by chtěli za každou cenu argumentovat pro svou stranu.

Převážná část vědy, upozorňuje Næss, natropí víc škody než užitku: i když zrovna nevymýšlí nové zbraně, přispívá k devastaci přírody, organizuje sociální inženýrství, posiluje pozice vládnoucích vrstev, společenskou nerovnost a nerespektuje lidskou důstojnost. Zkušenosti lidí ani výsledky vědy ani nemohou být integrovány do žádného jednotného vědeckého obrazu světa. Některé teorie jsou dobré k jistým účelům, ale žádná neřeší vše. Výsledný pluralismus teorií, jednotlivců i kultur přitom není tragédií; kulturní různorodost je, uvažuje Nor, naopak žádoucí: umožňuje a stimuluje hloubku poznání i vyšší úroveň kritičnosti.

Může tedy překvapit, že Næss považuje za nebezpečné ohrožení kulturní integrity i rozmanitosti projekt Evropské unie? S úlevou kvituje, že alespoň Norsko dokázalo EU už dvakrát říci: ”Děkuji, nechci!”

 

Chraňme velké gestalty

Renesančně širokým zájmům Arneho Næsse odpovídala jeho úcta k mnoha věcem i bytostem. Každá z nich má vlastní hodnotu. Všechno je, jak psal již Næssův milovaný filosof Spinoza, propojeno se vším a nedá se najít žádný jednoznačně určený účel či cíl světa, který by postuloval jakoukoli hierarchii.

Spontánní zkušenost je něčím jedinečným a nevratným, co nikdy nebylo, a ani už nebude prožito. Je zkušeností v interakci s více či méně stálými věcmi, s bytostmi a procesy v životním světě – ve světě tvořeném zvířaty, rostlinami, ekosystémy, teoriemi, památkami, věcmi, hudebními skladbami, horami. Tyto celky Næss nazývá souhrnně gestalty (tvary). Většina západní filozofie, oficiální školní systémy, věda i tržní myšlení tyto gestalty na papíře i ve skutečnosti klasifikují, rozebírají, tříští a ničí. Posléze učí člověka pracovat leda s jejich troskami, které člověku přinášejí materiální nebo sociální výhody na úkor osobní autentičnosti. Přitom mravní charakter, tvůrčí schopnosti, seberealizace a originalita osobnosti ovšem závisejí jak na osobním prožívání, tak na zkušenostech práce a zároveň hry v souvislostech právě s těmito velkými gestalty.

 

Mladý člověk se musí naučit provádět volbu sám za sebe. Při formování osobnosti nejde o předávání tezí, nýbrž o osobní vztah učitele a žáka, o umění osobního příkladu a nepřímého sdělení, které Næss studoval u filosofa Sørena Kierkegaarda a v buddhismu. To nejdůležitější, věří spolu s Kierkegaardem, se totiž nedá sdělit přímo. Jakákoli indoktrinace žáka teologickými, morálními či politickými tezemi je jedem, který buď naruší schopnost utvářet vlastní osobnost, anebo vyústí v nekritické přejímání názorů, o nichž se bude domnívat, že jsou opakem toho, co autoritativní učitel tvrdí.

 

22. století bude dobré

Za základní východisko své filozofie Næss převzal od Gándhího ”seberealizaci”. Do jejího širokého rámce zahrnuje starost o své okolí včetně jiných forem života. Lidé však už jen kvůli svému přemnožení vytlačují velké přírodní gestalty – ekosystémy a narušují jejich stabilitu. I při jejich poměrně malém narušení divočiny bývá – obdobně jako u hudební kompozice – nevratně ztracena podstatná část cenného. Podstatné snížení lidské populace je tak nezbytné nejen k rozkvětu života obecně, svobodnějšímu vývoji ne-lidských ekosystémů, nýbrž i k plnohodnotnému životu lidí samých.

 

S MANŽELKOU Kit-Fai Tsu (1950-)

 

Næss v souladu se svým bytostným pluralismem je pro rozmanitou práci v zájmu ochrany přírody: nejhorší politikou je naopak snažit se přimět ostatní, aby dělali to, co vy. Sám se začal účastnit blokád na ochranu přírody – v Norsku hlavně na obranu nádherných vodopádů před svedením jejich vod do potrubí s vodní elektrárnou. Policistů a státního aparátu si přesto, že jej samého dvakrát odnesli a uvěznili, nepřestal vážit. Lidé, tlak jejich ”potřeb” a zájmových sdružení, totiž představují pro přírodu takové nebezpečí, že ozbrojené složky hned tak nepřestanou být nezbytnou podmínkou její ochrany. Pokud by chtělo celé stávající lidstvo ještě navíc přijmout životní styl Američanů, potřebovalo by několikanásobně větší zeměkouli.

Neochota USA stabilizovat, natož snižovat vlastní populaci je pak nebezpečným signálem pro rozvojové země. Přitom je známým faktem, že některé z nich během pár posledních let již snížily počet dětí na jednu ženu hluboko pod úroveň Spojených států.

Næss je optimistou – ale až pro 22. století. Děti má rád, rodiče by se jim měli věnovat, ale mateřství by nemělo být pro ženy povinné. Státy by sice neměly jít až k drastickým a eticky nepřijatelným čínským protipopulačním opatřením, avšak namísto početných rodin by raději měly podporovat ty mladé lidi, kteří děti nechtějí mít a pokles počtu obyvatel kvitovat s úlevou.

Arne Næss není proti lidské civilizaci – nicméně sto miliónů lidí na její uchování i rozvoj prý bohatě stačí.

 

Autor je nordista

 

 

CITOVANÁ LITERATURA

 

The Selected Works of Arne Næss (SWAN), financované přítelem Arneho Næsse, milovníkem přírody a podnikatelem Douglasem Tompkinem, jejž Arne láskyplně oslovuje ”Miracle Dough”. Za našetřené peníze vykoupil části jižního Chile a Argentiny, aby tak uchránil před kácením významný podíl původních deštných pralesů mírných pásem. Oficiální název nadace: The Foundation for Deep Ecology, Sausalito, California

Většina toho, co bylo zařazeno do ”vybraných spisů” byla sepsána v angličtině, menší část původně v norštině.

”When I was originally approached with the idea of publishing my complete works, I was overwhelmed and overjoyed, but added that not all my books and articles were important enough to merit such an honor” (SWAN III, str. lv)

 

Volume:

I.         lxxxii + 522 str.:        Interpretation and Preciseness

originally published in English by Jacob Dybwad, Oslo 1953

II.        lxv + 174 str.:            Scepticism

originally published in English by Universitetsforlaget, Oslo 1968

III.      lxiv + 172 str.:           Which World Is the Real One? [Hvilken Verden er den Virkelige?]

Universitetsforlaget, Oslo, 1962, 1969 a 1982 v revidované verzi] Translated from the Norwegian by Ingemund Gullvåg,

IV.       lxvi + 162 str.:           The Pluralist and Possibilist Aspect of the Scientific Enterprise;

V.        lxix + 188 str.:           Gandhi and Group Conflict: Explorations of Nonviolent Resistance, Satyágraha;

Springer, Dordrecht, 2005 (tato aktualizovaná verze v angličtině byla poprvé publikována roku 1974 v Universitetsforlaget Oslo)

VI.       lxvii + 156 str.:          Freedom, Emotion, and Self-Subsistence: The Structure of a Central Part of Spinoza´s Ethics

VII.     lxviii + 120 str.:         Communication and Argument: Elements of Applied Semantics;

Translated from the Norwegian by Alastair Hannay

VIII.    lxxvii + 380 str.:        21 článků pod souhrnným titulem: Common Sense, Knowledge, and Truth: Inquiry into Comprehensive Systems, Cultures and Philosophies

Citované články:

1. Common Sense and Truth (str. 3-21); článek publikován původně v: Theoria: A Swedish Journal of Philosophy, 4 / 1938: 39-58; Pro tuto sbírku byl revidován

10. Pyrrhonism Revisited (str. 125-137); přetištěno z: Contemporary Philosophy in Scandinavia, edited by Raymond E. Olson and Anthony M. Paul, str. 393-493, Baltimore: The Johns Hopkins University Press, 1972

13. The Glass is on the Table (str. 217-260) – starší vystoupení z r. 1971 při debatě v nizozemské televizi s jiným neméně slavným filosofem, Sirem Alfredem Ayerem

14. Logical Empirism and the Uniqueness of the Schlick Seminar (str. 261-278); přetištěno z: Scientific Philosophy: Origins and Development, edited by Friedrich Stadler, str. 11-25, Dordrecht, Netherlands: Kluwer Academic Publishers, 1993

19. Creativity and Gestalt Thinking (str. 327-331); přetištěno z: The Structuralist 33/34 1994: 51-52

20. Gestalt Thinking and Buddhism (str. 333-342); článek napsán v roce 1985 a poprvé byl otištěn zde

21. Kierkegaard and the Values of Education (str. 343-348); přetištěno z: The Journal of Value Inquiry: 196-200, Dordrecht, Netherlands: Kluwer Academic Publishers) 12 (1968)

IX.       lxxv + 370 str.            18 článků pod souhrnným titulem: Reason, Democracy, and Science: Understanding Among Conflicting Worldviews

Citované články:

1. The Function of Ideological Convictions (str. 3-27) – tento článek napsal Næss jako vědecký pracovník v rámci UNESCO. Byl poprvé otištěn v: Tensions that Cause Wars: … edited by H. Cantril, Urbana IL: University of Illinois Press, 1950, str. 257-298

2. Analytical Survey of Agreements and Disagreements (str. 29-90); přetištěno s povolením UNESCO; in: Democracy in a World of Tensions, str. 447-512; edited by Richard McKeon with the assistance of Stein Rokkan, University of Chicago Press, 1951

5. A Plea for Pluralism in Philosophy and Physics (str. 123-144); přednáška s diskusí na The First International Colloquium held at the University of Denver, May 16-20, 1966; přetištěno s povolením Physics, Logic, and History (str. 129-146), Edited by Wolfgang Yourgrau and Allen D. Breck, New York, Plenum Press, 1970

6. The Case Against Science (str. 145-163); přetištěno z: Science Between Culture and Conter-culture (str. 25-48), edited by C.I. Dessaur, Nijmegen, Netherlands: Dekker & Van de Vegt, 1975

8. Why Not Science for Anarchists Too? (str. 175-186); přetištěno z: Inquiry: An Interdisciplinary Journal of Philosophy 18 / 1975: 183-194; New York and London: Routledge, Taylor & Francis Group (původně publikováno jako odpověď Feyrabendovi)

9. Nonmilitary Defense (str. 189-201); přetištěno z: Preventing World War III, Some Proposals, edited by Quincy Wright, Willian M. Evan and Morton Deutsch: 123-135; Simon and Schuster, New York, 1962

11. Consequences of an Absolute No to Nuclear War (str. 217-232); přetištěno z: Nuclear Weapons and the Future of Humanity: The Fundamental Question (425-436); edited by Avner Cohen and Steven Lee, Rowman and Allanheld, Totowa NJ, 1986

13. Through Spinoza to Maháyána Buddhism or Through Maháyána Buddhism to Spinoza? (str. 255-276); přetištěno z: Spinoza´s Philosophy of Man: Proceedings of the Scandinavian Spinoza Symposium 1977 (136-158); edited by Jon Wetlesen, Universitetsforlaget, Oslo, 1978

17. How My Philosophy Seemed to Develop (str. 301-316); přetištěno z: Philosophers on Their Own Work, volume 10 (str. 209-226), edited by André Mercier, Maja Svilar, and the International Federation of the Society of Philosophers, New York: Peter Lang Publishing Inc., 1983

18. Deep Ecology and Education: A Conversation with Arne Naess (str. 317-331); přetištěno z: Canadian Journal of Environmental Education 5 (2000): 48-62 na základě rozhovoru jeho editora Boba Jicklinga s Arnem Næssem v Oslo 29.-30. května 1998 a 23. února 2000

X.        lxxix + 688 str.           57 článků pod souhrnným názvem: Deep Ecology of Wisdom: Explorations in Unities of Nature and Cultures

2. The Shallow and the Deep, Long-Range Ecology Movement: A Summary (str. 7-12); přetištěno z Inquiry: An Interdisciplinary Journal of Philosophy, 95-100, New York and London: Routledge, Taylor & Francis Group, 1973 (-tohle je snad nejvýznamnější článek, díky němuž se nový koncept našeho filosofa šířil do světa)

5. The Deep Ecology Movement: Some Philosophical Aspects (str. 33-55); přetištěno z: Philosophical Inquiry 8 / 1986: 10-31

26. Population Reduction: An Ecosophical view (str.275-281); článek byl napsán v r. 1987 a poprvé otištěn zde

36. The South Wall of Tirich Mir East (str. 369-378); přetištěno z: Himalayan Journal nr. 26 / 1965, 97-106

37. Spinoza and Attitudes Toward Nature (str. 381-394); přetištěno z: Spinoza: His Thought and Work (160-175), Israel Academy of Sciences and Humanities, Jerusalem, 1983

42. Reflections About the Total Views (str. 467-482); přetištěno z: Philosophy and Phenomenological Research 25 / 1964 (16-29), Brown University

43. Notes on the Methodology of Normative Systems (str. 483-497); přetištěno z: Methodology and Science 10 / 1977: 64-79

44. Paul Feyrabend – A Green Hero? (str. 499-511); poprvé otištěno v: Beyond Reason: Essays on the Philosophy of Paul Feyrabend, edited by G. Munévar (403-416), Kluwer Academic Publishers, Dordrecht, 1991

47. Integration of the ”Eight Points” into Ecosophy T (jen tabulka – str. 535, sestavena v roce 1989 a poprvé otištěna zde)

56. An Outline of the Problems Ahead (str. 593-610); klíčová zahajovací přednáška na Conference on Environmental Justice and Global Ethics for the Twenty-first Century, October 1-3, 1997, Melbourne, Australia; otištěno z: Global Ethics and the Environment, 16-29; edited by Nicholas Low, New York and London: Routledge, Taylor & Francis Group, 1999

57. Deep Ecology for the Twenty-second Century (str. 611-616); přetištěno z: Deep Ecology for the 21st Century: Readings on the Philosophy and Practice of the New Environmentalism, edited by George Session (463-467); Shambhala Publications, Inc., Boston, 1995

 

Revised and Edited by Harold Glasser in Cooperation with the Author and with Assistance from Alan Drengson.

Springer, Dordrecht, 2005

ISBN-10 1-4020-3727-9 (set)

ISBN-13 978-1-4020-3727-6 (set)

 

 

Arne Næss – Gandhi og Atomalderen, Universitetsforlaget Oslo – Bergen, 3. opplag 1961 (– starší verze knihy o Gándhím norsky)

Arne Naess – Ecology, Community and Lifestyle: Outline of an Ecosophy, Translated and edited by David Rothenberg, Cambridge University Press (1989) 1991, ISBN (0 521 34406 9 hardback) 0 521 34873 0 (pbk.)

Arne Næss – Økologi, samfunn og livsstil, Utkast til en økosofi, Universitetsforlaget, Oslo – Bergen – Tromsø, 1974, ISBN 82-00-03224-8

Kjeld-Villy Hansen – Filosofiens Thor Heyerdahl, østlands-Posten (norské noviny) 27.01.2007

Norská Wikipedie: http://no.wikipedia.org/wiki/Arne_N%C3%A6ss

http://www.wattpad.com/25581-Naturens-egenverdi

http://www.proz.com/kudoz/1392421

http://www.nancho.net/advisors/anaes.html

 

Další literatura o Vídeňském kruhu, kde se též píše o Arne Næssovi (viz níže):

Friedrich Stadler – The Vienna Circle, Studies in the Origins, Development, and Influence of Logical Empiricism; Translated by Camilla Nielsen, Joel Golb, Sabine Schmidt, Thomas Ernst, xv + 984 str.; Springer-Verlag, Wien, 2001

Originál: Friedrich Stadler – Studien zum Wiener Kreis; Ursprung, Entwicklung und Wirkung des Logischen Empirismus im Kontext, Suhrkamp Verlag, 1997

Karl R. Popper – Logika vědeckého bádání, z anglického originálu The Logic of Scientific Discovery přeložil a podle 10. německého vydání Logik der Forschung, doplnil Jiří Fiala, Oikúmené, Praha 1997

Karl R. Popper – The Logic of Scientific Discovery (1980) 1990, Unwin Hyman, London, ISBN 0 04 445934 3

Karl Popper – Logik der Forschung,  Neunte, verbesserte Auflage, J. C. B. Mohr (Paul Siebeck), Tübingen, 1994, ISBN 3-16-345484-4 (1. původní vydání Julius Springer Verlag, Wien, 1935)

Otto Neurath – Empiricism and Sociology, Edited by Marie Neurath and Robert S. Cohen, D. Reidel Publishing Company, Dordrecht, Holland, 1973, ISBN 90 277 02586

José Ortega y Gasset – El Tema de Nuestro Tiempo, Colección Austral, Espasa-Calpe, S. A., Madrid, (1938) 1964 (Publikováno poprvé 1923)

José Ortega y Gasset – Úkol naší doby, Praha 1969

George Sessions (Sierra College) – Arne Naess‘ Conception of Being a Philosopher,Trumpeter (1996), ISSN: 0832-6193

Søren Kierkegaard – Samlede Værker, Gyldendal, København 1962-1964: dílo má 2 svazky: 9: str. 5–252 a 10: str. 3–289: Afsluttende uvidenskabelig Efterskrift (1846) – Uzavírající nevědecký dodatek, od Johannese Climaca, vydán S.Kierkegaardem

 

CITACE

 Úvodní pasáž 

Věta číslo:

1. SWAN X, 2, str. 7-12; SWAN X, 5, str. 33-55, zejména str. 45

2-6) Obecně známá fakta též z internetu a úvodů k jeho výše uvedeným vybraným spisům – SWAN např. VIII, str. xxvi, xxvii, xxi (Series Editor´s Introduction); SWAN IX, 17, str. 301-316

 

Krysy výmluvnější než Platón

Věta číslo:

1)      SWAN IX, 17, str. 302-304

2)      SWAN VIII, str. xxvi

3)      SWAN VIII, str. xxvi

4) Fakt obecně známý, též SWAN X, 36, str. 369-378

5-7) Fakta obecně známá, též SWAN, Series Editor´s Introduction

8)   SWAN VIII, str. xxvii

8-9) SWAN VIII, 14. (str. 261-278) zejména str. 261-263, 274-275

STADLER (obecné informace o ”Vídeňském kruhu” či ”Schlickově kruhu”)

Kmenové místo Vídeňského kruhu: Matematický seminář Vídeňské univerzity, Boltzmanngasse 5, Vídeň

10) SWAN VIII, 14, str. 262-263

11) SWAN IX, str. 306; SWAN VIII, str. xxvii-xxviii; SWAN IX, 17, str. 312-313; STADLER, str. 228

12) Kjeld-Willy Hansen, 27.01.2007  

 

Čísla a pravda

Věta číslo:

1)  SWAN VIII, str. xxxi

2-3) SWAN VIII, str. xxxi; SWAN IX, 9, str. 189-201; SWAN IX, 11, str. 217-232

4-6) a 12) Fakta obecně známá, též SWAN IX, 17, str. 313

7-11) SWAN IX, 1 (prakticky celý článek – str. 3-27)

13-18) SWAN I – téměř celý svazek (str. 1-522), klíčové pasáže str. 56-62, dolní indexy čísel str. 85-88

koncept precizace viz též: http://www.proz.com/kudoz/1392421

19) SWAN I, str. 1

20) SWAN II (Sextus Empiricus); V (Gándhí); VI (Spinoza); ale i jiných filosofů, též ve vlastních dějinách filosofie – viz též Næss, Arne: Filosofiens historie, 2 bind, Universitetsforlaget, Oslo 1976

SWAN I, zejména str. 230-388 a SWAN IX, 2, str. 29-90 (demokracie); SWAN VIII, 1 (str. 3-21) (pravda); SWAN

IX, 11, (str. 217-232) (moc a svoboda) atd.

21-22) SWAN I, str. xxvii, zmíněný text tvoří celý svazek SWAN VII; SWAN VIII, str. xxi; SWAN VII, str. lxiii a lxv (napsáno až r. 2004)

23-24) SWAN VIII, str. xxi

 

Řekněme EU ne!

Věta číslo:

1) SWAN IV, str. 135-136; SWAN IX, 17, str. 309

2) Ortega y Gasset, ((1938) 1964), str. 84-85, 87; česky str. 71, 73-74

3) SWAN III, str. 143-149), zejména str. 148-149

4) Karl R. Popper – The Logic of Scientific Discovery (1980) 1990, str. 32-33:

německy: Karl Popper – Logik der Forschung, 1994 (s pozdějšími změnami a aktualizacemi), str. 7-8

česky: Karl R. Popper – Logika vědeckého bádání, kapitola I, 3 (str. 9-11)

5-7) SWAN IV, str. 135-136; SWAN IX, 17, str. 309

8) SWAN IX, 5, str. 126-127, 130, 135

9) SWAN II, lxiii-lxiv (napsáno až 2004), str. 1, 5-7, 57-62, 147; SWAN VIII, str. 136

10) SWAN IX, 6, str. 145-163 a SWAN IX, 8; str. 175-186, zejména 184-186

11 a 13)  SWAN X, 42, str. 479; http://no.wikipedia.org/wiki/Arne_N%C3%A6ss; dobrým příkladem filosofa a vědce onoho druhého přístupu je (též člen Vídeňského kruhu) Otto Neurath (1973)

12) SWAN IV, str. 137

14-15) SWAN VIII, str. lxxv; VIII, 13, str. 254-255

 

Chraňme velké gestalty

Věta číslo:

1-2) http://www.wattpad.com/25581-Naturens-egenverdi

3) SWAN VI., str. 59, 102-103, 105, 130; SWAN VIII, 14, str. 275; SWAN X, 37, str. 387, 388

4-9) Næss (1974), str. 201-205 zejména str.203; SWAN VIII, 19, str. 330-331; SWAN VIII, 20, str. 333-342, zejména str. 333, 340; SWAN VIII, 21, str. 343-348, zejména str. 348

5) též SWAN IV, str. 106-107 – Intrinsic value of Research and Science???

10-13) SWAN VIII, 21 – str. 346-347; též SWAN VIII, 20, str. 333-342; SWAN IX, 13, str. 255-276)

11-12) Kierkegaard – Afsluttende uvidenskabelig Efterskrift, SV (1846) 1962-1964, svazek 9: str. 63-68

 

22. století bude dobré

Věta číslo:

1-2) SWAN X, 47, str. 535; SWAN X, 43, str. 483-497 – mj. str. 489; SWAN VIII, 20, str. 334

3) SWAN X, 47, str. 535

4-5)  téma v SWAN, X 26, X 47, X 56, X 57, Naess (1989) 1991

6) SWAN X, 56, str. 596, 609

7-9) obecně známá fakta; též SWAN X, 56, str. 597; SWAN IX, 18, zejména str. 330

10-11) obecně známá fakta; u Næsse SWAN X, 56, mj. str.601

12) Viz statistiky samotných USA: CIA World Fact Book – na síti je současný odhad TFR každé země

13) SWAN X 56; X 57; http://www.nancho.net/advisors/anaes.html

14) http://www.nancho.net/advisors/anaes.html

15) SWAN X, 56, str.608; http://www.nancho.net/advisors/anaes.html

16) SWAN X, 26: str. 275, 276; Naess ((1989) 1991), str. 140-141