Lidové noviny, středa, 5. dubna 2023

AD: Laskavý otec útočiště národů, David Lancz, LN 1. dubna 2023, str. 21: Orientace – Knihovna

 

Článek, vychvalující osobnost rakouského císaře Franze Josefa I. a jeho říši, sice působí sugestivně, ale autor opomíjí skutečnosti, které v posledku způsobily, že se jeho poddané národy důvodně rozhodly jít vlastní cestou.

Lze vůbec mluvit o císařově říši coby útočišti národů, když většina z nich nemohla skrze své přirozené představitele rozhodovat o zahraniční politice a vůbec klíčových záležitostech říše? Rozmohly by se v říši ony „nacionalismy“, kdyby měly její národy ošetřena základní práva tak, jak tomu bylo hned v sousedním pokojném Švýcarsku? Proč se řada evropských i dalších zemí udržela dodnes, a to i bez tajné policie a špiclování, aniž po dlouhá historická období musela vyhánět statisíce vlastních obyvatel na evropská bojiště, jak to činil Franz Josef a jeho lidé?

Pomíjí-li Lancz tyto nesrovnalosti, dejme na vysvětlenou slovo pozdějšímu prezidentu Osvoboditeli, který ostatně již dávno před velkou válkou nepřiznával Franzi Josefu více inteligence než průměrnému rakouskému poddůstojníku a stranil se jej. Dle T. G. Masaryka „František Josef neměl žádný plán pozitivního vůdcovství; nebyl spravedlivý; být vlečen událostmi, nikoli je zvládat, bylo jeho základní vlastností jako císaře i jako člověka.“

 

Zdeněk Zacpal, nordista

___________________

 

Poznámky a vysvětlivky k textu pod čarou:

Proč se řada evropských i dalších zemí udržela dodnes, a to i bez tajné policie a špiclování, aniž musela v oné době vyhánět statisíce a v posledku milióny vlastních obyvatel na smrt na evropských bojištích, jak to činil Franz Josef a jeho lidé?

řada zemí: Nizozemí, Belgie, Norsko, Dánsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie: Historická fakta

 

Ilustrace specifičnosti rakouských praktik:

Nevydávat pasy na Londýnskou výstavu, Slovan Pozorovatel politický 5. dubna 1851:

– Výstava průmyslná v Londýně dělá nyní jistým vládám nesmírné starosti. Jak známo, jsou nyní v Londýně nejhlavnější revolucionáři z celé Evropy pohromadě. Jisté vlády tedy se obávají, aby se jejich věrní poddaní, cestující na výstavu, od těchto pánů nepokazili. Zapovědíti všem svým občanům zcela návštěvu Londýnské výstavy – to se přece stydí před celým světem udělati, vymýšlejí tedy všelijakých prostředků proti tomuto nebezpečenství. Náš pan ministr vnitřních záležitostí p. Bach vydal nařízení, aby se pasy do Londýna [na Světovou či „Průmyslovou“ výstavu roku 1851] dávaly jenom lidem zcela jistým a propagandě Londýnské nepřístupným, a aby se při jejich návratu na ně bedlivý pozor dal. (Chudák tedy každý, kdo půjde do Londýna, neboť po návratu bude několik let ustavičně pod očkem policie!) Také prý bude od nás několik policejních úředníků k Londýnské výstavě odesláno – ne tak z průmyslových ohledů, jako více z pečlivosti a pro bdění o naše občany, aby si žádný o kámen nohu nenarazil (jak písmo praví)! Když ale již p. Bach co dědic slavné paměti policejního ministra Sedlnického vysílá policejní úředníky na výstavu do Londýna, dali bychom následující užitečnou radu: Naše vláda se již bojí, aby se několik našich občanů nesešlo s Londýnskou propagandou, anglická vláda se ale nebojí celou tu propagandu zrovna v Londýně uprostřed svého národu uhostiti, což aby tedy ti naši policejní úředníci, když již do Londýna půjdou, tam vypátrali, čím to asi jest, že se anglická vláda těch revolucionářů nebojí, ačkoli nemá skoro žádné vojsko? a čím to zase jest, že jiné vlády, ačkoli mají na sta tisíců vojska, přece se již toho bojí, kdyby se několik jejich občanů s těmi revolucionáři sešlo? – 

 

… a řada historických publikací i několik dalších článků Karla Havlíčka Borovského objasňuje takovéto rozdíly mezi tehdejšími svobodnými a nesvobodnými evropskými zeměmi.

Dále, z konce doby panování Franze Josefa jsou výraznou ilustrací tehdejší situace Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona od Jaroslava Haška.

 

dejme tedy slovo prezidentu-Osvoboditeli, který ostatně již dávno před Velkou válkou nepřiznával Franzi-Josefu více inteligence než průměrnému rakouskému poddůstojníku a stranil se jej. Dle T. G. Masaryka „František Josef neměl žádný plán pozitivního vůdcovství; nebyl spravedlivý; být vlečen událostmi, nikoli je zvládat bylo jeho základní vlastností jako císaře i jako člověka.“

T. G. Masaryk – Válka a revoluce I 1914-1916 – Degenerace Habsburků a Rakouska (str. 103-114), str. 103:

Nelze-li již počítati s císařem, který ani v nejskvělejší době své kariéry neměl více inteligence než rakouský poddůstojník – a to jistě není vysoká úroveň – a který již dávno vidí jen v mlhách události, které se kolem něho dějí; jak jen je možno, že nenašel se nějaký arcivévoda, který by měl tolik – ne-li noblesy ducha, tedy aspoň instinktivní hrdosti, aby byl se vzepřel proti politice sebevraždy?

str. 113: „Za takovou dynastii mají naši synové prolévat svou krev? A na takové dynastii český národ má a může zakládat své politické naděje??“

T. G. Masaryk – Válka a revoluce I 1914-1916 – Austria under Francis Joseph (Rakousko za Františka Josefa), (str. 290-297), str. 296:

Ale František Josef neměl žádný plán pozitivního vůdcovství; nebyl spravedlivý; být vlečen událostmi, nikoli je zvládat bylo jeho základní vlastností jako císaře i jako člověka.