Dopisy – polemiky k TGM – AD: Josef Landergott, AD: Petr Zderčík
Echo 24/2017, 15. června, „Dopisy @ maily“,str. 4; AD: Josef Landergrott – Rozumný člověk TGM, Echo 23/2017, 8. června, str. 50-53
Zdeněk Zacpal, nordista
Echo 25/2017, 22. června, „Dopisy @ maily“,str. 4; AD: „Dopisy @ maily“, č. 24 (Zdeněk Zacpal), str. 4
Článek Josefa Landergotta „Rozumný člověk TGM“ (2017/23) vyvolal u Zdeňka Zacpala negativní reakci. Autorovi vytýká, že se ani nesnažil postupovat vyváženě, a k nápravě tohoto nedostatku odkazuje na knihu Jiřího Kovtuna Republika v nebezpečném světě. Landergottův článek nazval hanopisem s tím, že mu připomíná normalizační publicistiku. Požadavek na vyváženost je jistě oprávněný, i když vyváženost sama se dnes dost často praktikuje jako jeden z cenzurních instrumentů. Věřím, že Zdeněk Zacpal míní svůj požadavek na vyváženost upřímně. V tom případě bych jeho odkaz na jiné zdroje, z nichž lze získat komplexní informace o osobnosti TGM, rozšířil o další doporučení. Vnitropolitickým vývojem první republiky se zabýval historik Antonín Klimek. Výsledky svého dlouholetého studia shrnul ve své dvoudílné knize Boj o hrad, a to se speciálním zaměřením na osobnosti T.G. Masaryka a Edvarda Beneše. Antonín Klimek se vyhnul tomu, aby přebíral soudy a hodnocení, ke kterým dospěli jiní. Své studium zaměřil na archivní fondy prezidentů republiky, které „mohl zásluhou přátel od počátku 70. let tajně studovat“. Dnes výsledky tohoto studia nemusíme vyhledávat tajně, protože Klimkova kniha vyšla v roce 1996. Po jejím přečtení bez obtíží dospějeme k závěru, že Josef Landergott žádný hanopis nenapsal. Není jeho vinou, že prezentací faktů bledne něčí svatozář.
JUDr. Petr Zderčík
Echo 26-27/2017, 29. června, „Dopisy @ maily“,str. 5; AD: „Dopisy @ maily“, č. 25 (JUDr. Petr Zderčík), str. 4
Doporučení Petra Zderčíka čtenáři, aby si přečetl dílo Antonína Klimka “Boj o hrad”, nelze než kvitovat. Ovšem toto dílo, byť kritické k meziválečné realitě, má na rozdíl od Landergottova výrazně negativistického článku porozumění pro obtíže, jimž musel mladý československý stát a jeho vůdčí osobnosti čelit. Klimek též dokáže ocenit rozhodnutí, které tehdejší politikové činili třebas na svůj vlastní úkor, leč ku prospěchu samosprávné občanské společnosti. Připomeňme si pár slov z Klimkem citovaných vzpomínek někdejšího náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, plukovníka Otakara Husáka: Masaryk “měl 100 000 pretoriánů”, jemu na smrt oddaných legionářů, většinou nespokojených s poměry. “Kolikrát jsme na něm chtěli, aby rozťal zmatky převzetím diktatury. Nic nebylo snadnější… Ale víc než státník, víc než filosof, Masaryk Prorok ji odmítl” neboť prý “demokracie, zvláště demokracie v těžkém provozu je víc.”
Zdeněk Zacpal, nordista
Antonín Klimek – Boj o hrad I.: Hrad a pětka 1918-1926, Panevropa, Praha, 1996, ISBN 80-85846-06-3, citace ze str. 33-34